Vliv úpravy spánkového režimu na psychickou zátěž a tělesnou hmotnost

Abstract

This study aimed to investigate the impact of sleep pattern modification on sleep quality, circadian preference, mental strain, and body composition. Sleep pattern modification was implemented through a 14-day intervention involving three groups with varying levels of engagement. All participants received recommendations compiled into a sleep manual. The primary objective was to examine the relationship between sleep pattern modification and changes in sleep quality, circadian preference, stress levels, and body composition, including body fat and skeletal muscle mass. Additionally, the study sought to determine whether the level of engagement in sleep pattern modification within each group influenced post- intervention sleep quality. The study employed an online questionnaire battery comprising the PSQI, MEQ, and PSS-10 questionnaires, completed by N = 95 physically active participants aged 18-53 years. Body composition measurements were obtained using an InBody device. Repeated measures ANOVA analysis revealed a statistically significant improvement in sleep quality following the intervention as measured by the PSQI questionnaire (F(1, 77) = 144,31, p < 0,001, ηšₚ = 0,66). However, no significant interaction between the intervention and individual groups was found (F(2, 75) = 1,29, p = 0,28, ηšₚ...

Tato práce se zabývá vlivem úpravy spánkového režimu na kvalitu spánku, cirkadiánní preferenci, psychickou zátěž a rozložení tělesné hmotnosti. Úprava spánkového režimu úpravě různě angažované, a kterým všem byla poskytnuta doporučení zpracovaná do spánkového manuálu. Cílem aktuální studie bylo ověření vztahu mezi změnou spánkového režimu v kvalitou spánku, cirkadiánní preferencí, mírou stresu a tělesným rozložením formou tělesného Zároveň se jednalo o zjištění, zda má míra angažovanosti v úpravě spánkového režimu u dané skupiny vliv na kvalitu spánku po intervenci. 10, který vyplnilo N = 95 fyzicky aktivních participantů ve věku 18 absolvováním měření tělesného rozložení na přístroji InBody. Analýza opakovaných měř ANOVA prokázala staticky významné zlepšení skóre u kvality spánku po intervenci měřenou 001, ηšₚ = intervencí a jednotlivými skupinami však nebyla potvrzena 28, ηšₚ = a stresem, kvalitou spánku, cirkadiánní preferencí nebyly potvrzeny. Stejně tak nebyl potvrzen vztah mezi kvalitou spánku a kosterním svalstvem či cirkadiánní preferencí. Klíčová slova: spánkový režim; tělesná hmotnost; psychická zátěž; kvalita spánku; cirkadiánní