Vliv času dojezdu zdravotnické záchranné služby na přežití srdeční zástavy v terénu z kardiálních příčin

Abstract

The diploma thesis dealt with the influence of the emergency medical service arrival time onthe survival of cardiac arrest due to cardiac causes. In the research part of the work weworked with the data of the Emergency Medical Service (EMS) from Pardubice Region for the year 2022. Descriptive statistics, the Chi-square test of independence and Fisher exact test were used inthe thesis with hypothesis testing at a significance level of 0.05, i.e. 5 %. From the total number of 323 cases, in which sudden cardiac arrest occurred, data from 163individuals were selected. The time of EMS arrival at the place of the incident was investigated in connection with achieving ROSC or exitus lethalis. In Pardubice Region the most common EMS arrival time for OHCA was 6-10 minutes. At the same time, this is also an arrival time slot, in which the most patients (44.93 %) achieved ROSC. It therefore follows follows from this data that the arrival time of the EMS to the OHCA has an effect on survival. The thesis also looked at the factor of laic CPR before the arrival of the EMS, which could have an effect on survival in OHCA cases. During the observed period, laic CPR was provided to 67.48 % patients out of which only 27.27 % achieved ROSC. This indicates that the outcome of CPR is not affected by laic CPR. Last but...

Diplomová práce se zabývala vlivem času dojezdu zdravotnické záchranné složky na přežití srdeční zástavy z kardiálních příčin. Ve výzkumné části práce se pracovalo s daty Zdravotnické záchranné služby z Pardubického kraje za rok 2022. V práci byla použita popisná statistika, Chí kvadrát test nezávislosti a Fisherův exaktní test s testováním hypotéz na hladině významnosti 0,05, tedy 5 %. Z celkového počtu 323 případů, u kterých proběhla náhlá zástava oběhu z kardiální příčiny, byla vyselektována data od 163 jedinců. Zkoumala se doba dojezdu ZZS na místo události v souvislosti s dosažením ROSC nebo exitus letalis. Nejčastějším dojezdovým časem ZZS k OHCA bylo v Pardubickém kraji 6-10 minut. Zároveň se jedná i o dojezdový časový úsek, ve kterém nejvíce pacientů (44,93 %) dosáhlo ROSC. Z tohoto údaje tudíž vyplývá, že čas dojezdu ZZS k OHCA má vliv na přežití. V práci se sledoval i faktor laické KPR před příjezdem ZZS, který by mohl mít vliv na přežití u OHCA případů. Za sledované období byla poskytnuta laická KPR u 67,48 % a z nich pouze 27,27 % pacientů dosáhlo ROSC. To poukazuje na to, že na výsledek KPR nemá vliv laická KPR. V neposlední řadě se zkoumalo poskytnutí laické KPR v souvislosti s dobou dojezdu ZZS a ROSC. Z práce vyplývá, že ani v jedné dojezdové kategorii neměla laická KPR vliv na ROSC...