Expansionary Fiscal Consolidation Revisited: Evidence from the Over-Indebted Europe

Abstract

This thesis studies macroeconomic effects of fiscal consolidation on a sample of EU-28 countries for a period from 2004 to 2019 sticking primarily to the state-of-the-art narrative approach. For this purpose, we collect additional 2037 new fiscal measures to update publicly available dataset used in some previous papers. This is of interest as we demonstrate that cyclically adjusted primary balance in case of conventional approach can disregard a number of relevant findings. We do find moderate indications that fiscal consolidation can turn out to be expansionary in terms of enhancing GDP growth. In line with the existing literature, private investment is shown to react more strongly than private consumption. Nevertheless, success in terms of reducing public debt-to-GDP ratio is limited due to the low persistence of austerity measures. However, currency appreciation in countries with floating exchange rate regime can inhibit full materialization of growth-enhancing potential of fiscal consolidation. In the end, central bank is shown to cut interest rates to offset recessionary pressures. Further research shall revisit the role of composition. In fact, we reveal that tax-based austerity measures are typically chosen as "adjustment of the last resort" and successfully reverse course of history, while...

Tato závěrečná práce se zabývá makroekonomickými dopady fiskální konsolidace na vzorku 28 zemí EU v období 2004 až 2019, přičemž se drží především nejmodernějšího narativního přístupu. Za tímto účelem shromažďujeme dalších 2037 nových fiskálních opatření, abychom aktualizovali veřejně dostupný soubor dat použitý v některých předchozích publikacích. To je významné, neboť ukazujeme, že cyklicky očištěné primární saldo v případě konvenčního přístupu může řadu relevantních zjištění přehlížet. Nacházíme mírné náznaky toho, že fiskální konsolidace se může ukázat jako expanzivní ve smyslu posílení růstu HDP. V souladu s existující literaturou se ukazuje, že soukromé investice reagují silněji než osobní spotřeba. Nicméně úspěch, pokud jde o snížení poměru veřejného dluhu k HDP, je omezený vzhledem k nízké vytrvalosti úsporných opatření. Zhodnocení měny v zemích s režimem plovoucího směnného kurzu však může bránit plnému zhmotnění prorůstového potenciálu fiskální konsolidace. Nakonec se ukazuje, že centrální banka snižuje úrokové sazby, aby kompenzovala tlaky vyvolávající recesi. Další výzkum by se měl znovu zabývat otázkou významu složení. Odhalujeme totiž, že úsporná opatření založená na daních jsou obvykle volena jako "korekce poslední instance" a úspěšně obracejí běh dějin, zatímco opatření na výdajové straně...