Komunikace a panické jednání

Abstract

Crisis communication in today's world is influenced by globalisation and the interconnectedness of the world. People around the world access information quickly and from the comfort of their homes. Research focusing on crisis communication is gradually revealing the underlying models influencing crisis communication (risk perception theory, mental noise, negative dominance, trust determination, and emergent norm theory). Crisis communication can actively influence a person's resulting emotions. Sometimes it is important to make an apathetic audience more active and sometimes the goal is to calm the audience down again (Sandman, 2003). The form of the message or the setting of the audience itself can also play a role (Bier, 2001). There are more vulnerable populations who may find the message itself harder to understand, harder to adapt to change and/or may be more prone to panic behaviour (Lead, 2008, Mallon et al, 2013). The research itself focuses specifically on the effects of communication styles on populations at risk of an emergency. This is a secondary analysis of CVVM data from 2023 (N=861) and the primary method chosen is multiple regression. The communication styles selected are: sharing even less likely scenarios, differences in the role of the communicator of a given message, framing...

Krizová komunikace je v současném světě ovlivněna globalizací a propojeností světa. Lidé na celém světě se k informacím dostávají rychle a z pohodlí domova. Výzkumy zaměřující se na krizovou komunikaci postupně odkrývají základní modely ovlivňující krizovou komunikaci (teorie vnímání rizika, mentálního ohlušení, negativní dominance, ovlivnění důvěry a teorie vnikajících norem). Krizová komunikace může aktivně ovlivňovat výsledné emoce daného člověka. Někdy je důležité z apatického publika vytvořit více aktivní a někdy je cíl zase naopak publikum uklidnit (Sandman, 2003). Roli může hrát i forma sdělení nebo nastavení samotného publika (Bier, 2001). Existují i ohroženější skupiny obyvatel, které mohou samotné sdělení hůře chápat, hůře se adaptovat na změnu anebo mohou být náchylnější k panickému jednání (Lead, 2008, Mallon et al, 2013). Samotný výzkum se zaměřuje právě na efekty stylů komunikace na skupiny obyvatel při riziku mimořádné události. Jedná se o sekundární analýzu dat z CVVM z roku 2023 (N=861) a základní metodou je vícenásobná regrese. Jako styly komunikace jsou vybrány: sdílení i méně pravděpodobných scénářů, rozdíly v roli komunikátora daného sdělení, formulování sdělení vědecky nebo laicky a sdílení připravenosti dané instituce na méně pravděpodobné scénáře. Jako efekty, které můžou...