Přístup muzejních pracovníků k virtuálním výstavám v rámci digitálního kurátorství

Abstract

The master's thesis focuses on virtual exhibitions in the context of digital curation, with the aim of analysing how museum staff approach the creation of virtual exhibitions. The core of the theoretical work focuses on digital curation, virtual exhibitions, and the mapping of the creation process, which was divided into four principles: analysis and conception of virtual exhibitions; development, revision and testing; finalisation and promotion. The research part was carried out using a mixed methodology of content and formal analysis of 12 virtual exhibitions and qualitative interviews with 15 digital curators from different institutions who had already been approached based on the analysed virtual exhibitions. The results of the research show that digital curators are partially using the above principles, which the academics have identified as ideal. Although the research findings cannot be generalised due to the heterogeneity of the data analysed, it was possible to identify strengths and weaknesses in the virtual exhibition creation process. Weaknesses can be seen in the definition of the target group, the testing of the exhibition interface or its public promotion. On the contrary, the formulation of themes, the choice of navigation and the structuring of virtual exhibitions seem to be...

Diplomová práce se zabývá virtuálními výstavami v kontextu digitálního kurátorství a jejím cílem bylo analyzovat, jak muzejní pracovníci přistupují k tvorbě virtuálních výstav. Úvodní část se zaměřuje na digitální kurátorství, virtuální výstavy a mapování procesu tvorby, jež byl rozčleněn za čtyři principy: analýza a koncepce virtuálních výstav; vývoj; revize a testování; finalizace a propagace. Výzkumná část byla realizována pomocí smíšené metodologie obsahové a formální analýzy 12 virtuálních výstav a kvalitativních rozhovorů s 15 digitálními kurátory z různých institucí, již byli osloveni na základě analyzovaných virtuální výstavy. Z výzkumu je patrné, že digitální kurátoři částečně využívají výše uvedené principy, které jsou výzkumníky označené za ideální. I přestože výsledky výzkumu nelze zevšeobecnit, protože analyzovaná data jsou různorodá, bylo možné ve výsledných datech identifikovat slabé a silné stránky v procesu vytváření výstav. Za slabé stránky lze považovat definování cílové skupiny, testování rozhraní výstavy či její propagace. Naopak silnými stránkami digitálních kurátorů se zdají být formulace témat, výběr navigace a členění virtuálních výstav. Výzkum také odhalil, že po odeznění pandemie covid-19 došlo k utlumení tvorby virtuálních výstav, jež se v odvětví výstavnictví nezdají...