Studies in information structure and reference
habilitační práce
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/190306Identifikátory
Kolekce
- Habilitační práce [62]
Autor
Oponent práce
Dočekal, Mojmír
Hajičová, Eva
Krifka, Manfred
Afiliace autora
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Český jazyk
Datum obhajoby
16. 6. 2022
Jazyk
Angličtina
Známka
Informace není k dispozici
Habilitační práce Studies in information structure and reference je souborem publikovaných studií doplněných o dříve nepublikovaný úvod a závěr. Tématem práce je aktuální členění (information structure) a jeho vztah k syntaxi a sémantice v rámci modelu gramatiky. Hlavní tezí práce je, že vztah aktuálního členění na jedné straně a syntaxe a sémantiky na straně druhé je velmi volný. Jinými slovy, aktuální členění není integrální součástí syntaxe a sémantiky; i přes evidentní vzájemné interakce zůstává především součástí diskurzní pragmatiky. Pojítkem mezi oběma systémy je pak šířeji pojatý koncept reference. Nehledě na aktuální členění je reference jedním z rozhraní mezi syntaxí/sémantikou a pragmatikou. Aktuální členění – coby součást diskurzní pragmatiky – pak tento systém „využívá“ pro své potřeby. Kupříkladu kategorie diskurzní danosti (givenness) je určitým zobecněním anaforického odkazování. Kategorii ohniska (focus) lze konceptualizovat jako referenční proměnnou, která dává vzniknout alternativním denotacím.
Úvodní kapitola nejprve poskytuje obšírnou charakteristiku problematiky aktuálního členění, vymezuje základní aktuálněčlenské koncepty, na něž habilitace spoléhá – danost (givenness), ohnisko (focus) a základ (topic), ale také základní koncepty reference. Součástí je také vymezení vůči konceptům používaných v jiných přístupech či teoriích. Následuje detailní přehled různých přístupů k rozhraní mezi aktuálním členěním a syntaxí/sémantikou a nástin vlastní teorie tohoto rozhraní.
Další kapitoly pak přistupují k aktuálnímu členění či referenci skrze případové studie různých gramatických jevů – slovosledu, prozódie, částic či demonstrativních zájmen. Několik kapitol se zabývá otázkou, jakým způsobem jsou aktuálněčlenské koncepty (např. danost) formálně vyjádřeny ve vybraných slovanských jazycích a poskytují komplexní experimentální argument, že dané kategorie jsou vyjádřeny primárně a konzistentně pomocí prozódie, přičemž slovosled do značné míry funguje jako nástroj pro optimalizaci prozodické realizace. Dvě kapitoly poskytují detailní analýzu částic či výrazů ve dvou afrických jazycích, jejichž funkce evidentně souvisí s aktuálním členěním. V centru pozornosti je otázka, do jaké míry lze tyto výrazy považovat za gramatické prostředky k vyjádření aktuálního členění. Dvě studie se zabývají vztahem mezi slovosledem (resp. aktuálněčlenským základem, realizovaným v iniciální pozici věty) a referenční určeností nedeterminovaných (tzv. holých) jmenných frází ve slovanských jazycích. Studie dochází k závěru, že korelace jsou reálné, avšak nezakládají se na přímém vztahu mezi aktuálním členěním a sémantikou. Zahrnuty jsou konečně i dvě studie zabývající se pragmatickými vlastnostmi dvou typů referenčních výrazů v češtině – holých jmenných frází a frází determinovaných demonstrativy.