Střevní mikrobiom a jeho změny ve vztahu k léčbě chronických onemocnění

Abstract

This work examines the response of the gut microbiome to therapeutic interventions in three longitudinal studies of chronic gastrointestinal diseases: Crohn's disease, celiac autoimmunity and irritable bowel syndrome. Multiple methods of stool microbiome analysis (especially massively parallel 16S rDNA or 18S rDNA sequencing and metagenomic sequencing) followed by bioinformatic and statistical analysis were used. In Crohn's disease, we detected a previously undescribed secondary nature of changes in the gut bacteriome after anti-TNF treatment. In celiac disease autoimmunity, where previous works described an effect of probiotic intervention on serological markers of the disease, the gut bacteriome and metabolome, we described the absence of significant changes in beneficial gut protozoa. In irritable bowel syndrome, we observed a significant response of the bacteriome after administering four doses of mixed microbiota transplantation but no response in the reduction of clinical symptoms. The results of these studies could contribute to a better understanding of the gut microbiome's role in the pathogenesis of these serious diseases. Keywords: microbiome, Crohn's disease, celiac disease, irritable bowel syndrome

Práce se zabývá reakcí střevního mikrobiomu na terapeutické intervence ve třech longitudinálních studiích u chronických onemocnění gastrointestinálního traktu: Crohnovy choroby, celiakální autoimunity a syndromu dráždivého tračníku. K tomu byly využity četné metody mikrobiomové analýzy stolice (zejména masivně paralelní sekvenování 16S rDNA či 18S rDNA a metagenomické sekvenování) s následnou bionformatickou a statistickou analýzou. U Crohnovy choroby jsme detekovali dosud nepopsanou sekundární povahu změn střevního bakteriomu po léčbě anti-TNF. U celiakální autoimunity, kde byl v předchozích pracích popsán efekt intervence probiotik na serologické markery nemoci, střevní bakteriom i metabolom, jsme popsali absenci významných změn na prospěšné střevní prvoky. U syndromu dráždivého tračníku jsme po podání čtyř dávek transplantace směsné mikrobioty pozorovali významnou reakci bakteriomu, avšak bez odpovědi na redukci klinických obtíží. Výsledky studií by mohly přispět k lepšímu poznání role střevního mikrobiomu v patogenezi těchto závažných onemocnění. Klíčová slova: mikrobiom, Crohnova choroba, celiakie, syndrom dráždivého tračníku