Postava učence ve filozofii Friedricha Nietzscheho
The Figure of the Scholar in Friedrich Nietzsche's Philosophy
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/188125Identifikátory
SIS: 215548
Kolekce
- Kvalifikační práce [6713]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Novák, Aleš
Fakulta / součást
Fakulta humanitních studií
Obor
Obecná antropologie - integrální studium člověka
Katedra / ústav / klinika
Program Antropologická studia
Datum obhajoby
30. 1. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studiíJazyk
Čeština
Známka
Dobře
Klíčová slova (česky)
Učenec, filistr, věda, vůle k pravdě, vůle k nepravdě, génius, svobodný duch, vědomí, perspektivismusKlíčová slova (anglicky)
schoolar, philister, science, will to truth, will to false, free spirit, consciusness, perspectivismTento text se zabývá zkoumáním postavy učence ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Hlavním cílem je analyzovat, jak Nietzsche chápe učence, jejich roli ve společnosti a jejich vztah k vědě a pravdě. Práce zkoumá Nietzscheho kritiku vědy a logiky jako nástrojů moci a sociálních struktur a jak tato perspektiva ovlivňuje jeho celkový pohled na vědecké poznání a objektivitu. Podrobně se věnuje Nietzscheho rozlišení mezi "vůlí k pravdě" a "vůlí k nepravdě" a jejich propojením v kontextu jeho filosofie. Dále prác Nietzscheho pohled na učence, jejich omezení a vliv na kulturní a intelektuální prostředí, a porovnává tuto figuru s ideálem "génia" nebo "svobodného ducha". Součástí práce je rovněž diskuse o historismu a vědecké objektivitě v Nietzscheho filosofii. Na základě důkladného zkoumání Nietzscheho textů a související sekundární literatury práce poskytuje komplexní pohled na Nietzscheho kritiku a přístup k těmto klíčovým filosofickým tématům.
Tento text se zabývá zkoumáním postavy učence ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Hlavním cílem je analyzovat, jak Nietzsche chápe učence, jejich roli ve společnosti a jejich vztah k vědě a pravdě. Práce zkoumá Nietzscheho kritiku vědy a logiky jako nástrojů moci a sociálních struktur a jak tato perspektiva ovlivňuje jeho celkový pohled na vědecké poznání a objektivitu. Podrobně se věnuje Nietzscheho rozlišení mezi "vůlí k pravdě" a "vůlí k nepravdě" a jejich propojením v kontextu jeho filosofie. Dále prác Nietzscheho pohled na učence, jejich omezení a vliv na kulturní a intelektuální prostředí, a porovnává tuto figuru s ideálem "génia" nebo "svobodného ducha". Součástí práce je rovněž diskuse o historismu a vědecké objektivitě v Nietzscheho filosofii. Na základě důkladného zkoumání Nietzscheho textů a související sekundární literatury práce poskytuje komplexní pohled na Nietzscheho kritiku a přístup k těmto klíčovým filosofickým tématům.