V Zemi nikoho: etnografie uzavřené skládky ve Velké Chuchli

Abstract

This thesis is an ethnography of a closed landfill of municipal waste in Prague, Velká Chuchle. It is a local and concrete ethnographic probe into the complicated relationship between people and waste in general. The focal point of the research are the manifold and intricate relationships between the closed landfill, which has been undergoing revitalization for a long time, and the actors, i.e. mainly people and institutions, who have lived in its immediate proximity. Theoretically and methodologically, the work is anchored in reflexive ethnographic approaches represented primarily by works of Paul Rabinow and Pierre Bourdieu, which emphasize the dependence of the object of research on its relationship to the researcher. Therefore, in the first chapter, the thesis builds the theoretical foreground of the research, while reflecting on the limitations of the researcher's position and the course of the research itself. Next, the thesis foreshadows a blueprint of the landscape and history of the landfill, identifying the wide range of actors who have contributed to its formation or who have interacted extensively with the landfill. The following chapters are devoted to the interpretation of the diverse and often disparate perspectives of human actors on the landfill, based on qualitative research...

Tato práce je etnografií uzavřené skládky komunálního odpadu v Praze, Velké Chuchli. Jedná se o lokální a konkrétní etnografickou sondu do komplikované problematiky vztahu lidí a odpadu. Stěžejním bodem výzkumu jsou mnohé a spletité vztahy mezi uzavřenou skládkou, jež již delší dobou prochází revitalizací, a aktéry, tedy především lidmi a institucemi, kteří se dlouhodobě pohybují v jejím bezprostředním okolí. Teoreticky a metodologicky práce kotví v reflexivních etnografických přístupech zastoupených především pracemi Paula Rabinowa a Pierra Bourdieu, které kladou důraz na závislost předmětu zkoumání na vztahu ke zkoumajícímu. V první kapitole proto práce staví teoretickou kostru výzkumu a zároveň reflektuje na omezení badatelské pozice a konkrétní průběh výzkumu ze strany výzkumnice. Dále práce přibližuje krajinu a historii skládky a zároveň vymezuje širokou škálu aktérů, kteří do jejího utváření přispívali nebo kteří se skládkou intenzivně interagují. Následující kapitoly se věnují interpretaci různorodých a často nesourodých pohledů lidských aktérů na skládku, a to na základě kvalitativního výzkumu (zúčastněného pozorování, rozhovorů, práce s archivními materiály a analýzy internetových článků a diskuzí). Sestávají především z interpretace figur, které ztělesňují nejčastěji se objevující aspekty...