Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Analýza případu České Republiky a Běloruska

Abstract

Once the Soviet Union ceased to exist, its subjects and dominions gained the ability to determine their course of political, cultural, and economic development. The never-ending transition to democracy, described by Boris Buden, is one of the key elements of post-communism. Yet, while the countries that had been the part of Eastern Bloc but not part of the Soviet Union itself were reasonably successful on their path to democratic capitalistic development, the former dominions struggled to incorporate the values that came with what Madina Tlostanova describes as a process of forced westernization. The following paper explores the problem of post-socialistic identity transformation in Central Europe in the case of the Czech Republic and post-soviet identity transformation in Eastern Europe in the case of Belarus. The qualitative research is built on the accessed collective memory of those who work within institutions of memory on the level permitted by the governing regimes in both countries, all born after 1989. The similarities and differences that clearly emerged during the comparative analysis of the findings suggest that being post-socialistic and post-soviet should no longer be interchangeable in the academic literature. Those were and continue to be homological yet different processes, as...

Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...