| dc.creator | Špunda, Rudolf | |
| dc.date.accessioned | 2024-01-11T10:48:10Z | |
| dc.date.available | 2024-01-11T10:48:10Z | |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/187480 | |
| dc.language | Čeština | cs |
| dc.title | Ovlivnění rejekce po transplantaci cévních štěpů v experimentu a klinické praxi | cs |
| dc.type | habilitační práce | cs_CZ |
| dcterms.dateAccepted | 2023-11-29 | |
| dc.contributor.referee | Moláček, Jiří | |
| dc.contributor.referee | Kurfirst, Vojtěch | |
| dc.contributor.referee | Šimek, Martin | |
| thesis.degree.discipline | Chirurgie | cs |
| uk.faculty-name.cs | 1. lékařská fakulta | cs |
| uk.author.affiliation | Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta | cs |
| uk.habilitation-board.chairman | Krška, Zdeněk | |
| uk.habilitation-board.member | Lindner, Jaroslav | |
| uk.habilitation-board.member | Adamec, Miloš | |
| uk.habilitation-board.member | Zdráhal, Pavel | |
| uk.habilitation-board.member | Maršík, František | |
| uk.abstract.cs | Cévní štěpy určené k alogenní transplantaci jsou tepny a žíly odebírané v rámci multiorgánových odběrů a dále používané ve specifických indikacích na specializovaných cévně-chirurgických centrech. Lze je použít jako „čerstvé“ tzn. chladem konzervované do 48 hod. od odběru anebo jako zmrazené – kryoprezervované. Kryoprezervované cévní alografty jsou také odebírány v rámci multiorgánových odběrů, dále jsou pak v zchlazeném konzervačním roztoku převezeny do kryobanky, kde jsou zpracovány, zmrazeny a uloženy v parách tekutého dusíku. V cévní chirurgii mají cévní alografty nezastupitelné místo při řešení infekcí cévní protézy, kde je jejich biologická povaha výhodná z hlediska odolnosti vůči infekci. Další indikací, kde jsou cévní alografty používány, jsou revaskularizace končetin u pacientů s kritickou končetinovou ischemií ve stadiu trofických defektů, kteří mají spotřebované vlastní autologní štěpy z předchozích rekonstrukčních výkonů a použití umělé cévní protézy je u nich spojeno s vysokým rizikem infekce a uzávěru rekonstrukce. V uvedených indikacích lze použít jak čerstvé, tak kryoprezervované cévní alografty. V případě čerstvých štěpů je však omezením jejich nedostatečná dostupnost. Čekací doba pacientů zařazených na waiting list (WL), který je veden Koordinačním střediskem transplantací (KST) v Praze trvá průměrně 2-3 týdny. Jsou situace, kdy je tepenný štěp potřebný urgentně, a zejména pro tyto situace slouží zásoba štěpů kryoprezervovaných, které jsou dostupné okamžitě.
Současně s rozvojem používání cévních alograftů probíhaly a dále probíhají experimentální výzkumy týkající se antigenicity a ovlivnění rejekce, která se klinicky projevuje například trombózou s následnou obliterací, dilatací a/nebo rupturou štěpu.
Předkládaná habilitační práce hodnotí experimentální práce provedené v této souvislosti jak na zvířecích modelech, tak na humánních štěpech. První prací je experiment realizovaný na zvířecím modelu, který objasňuje ovlivnění rejekce kryoprezervovaných cévních alograftů podáváním imunosuprese. V souvislosti s jejich použitím při řešení infekčních komplikací jsme v tomto experimentu rovněž zjišťovali, zda je možné efektivně podávat imunosupresi se sedmidenním odstupem, kdy odložené podávání IS léčby negativně neovlivní imunitní reakci nemocného v počáteční fázi boje vůči infekci cévní protézy a nekompromituje pacienta v časném perioperačním období. Další práce se zabývá vlivem kryokonzervace a následného rozmrazení na imunogenicitu cévních alograftů na zvířecím modelu. Výsledky jsou porovnány s dříve provedeným experimentem s čerstvými cévními alografty. Na tento experiment navazuje práce, která hodnotí vliv techniky rozmrazování humánních žilních alograftů na strukturální změny endotelu a prezentuje naše nové výsledky dosažené při různých protokolech rozmrazování žil. Přispívá k rozšíření dosavadních poznatků v oblasti optimálního managementu kryokonzervovaných žilních alograftů v klinické praxi. Další komentovaná publikace hodnotí vitalitu rozmrazených žilních alograftů. V této práci je vitalita buněk hodnocena elektronovou mikroskopií za použití fluorescenčních barviv. Zároveň je hodnocena vitalita ve vztahu k rychlému a pomalému protokolu rozmrazování. V další publikaci je popisována závislost mechanických vlastností čerstvých a kryoprezervovaných žilních alograftů na procesu kryokonzervace a protokolu rozmrazování. Ta byla hodnocena na mechanickém modelu v experimentu s humánními žilami. Poslední prezentovaná práce hodnotí viabilitu humánních tepenných alograftů. Pomocí comet assay jsou vyšetřeny různými protokoly rozmrazené cévní kryografty i čerstvé cévní štěpy odebrané v rámci multiorgánových a kadaverózních odběrů.
Imunogenicita a rejekční změny cévních alograftů zásadním způsobem ovlivňují výsledky rekonstrukcí při jejich klinickém použití a mají tak veliký vliv na výsledky léčby cévně-chirurgických pacientů. Cílem této práce je zhodnocení dosavadních poznatků o vlastnostech cévních alograftů, ovlivnění rejekce imunosupresí a vlivu kryokonzervace a rozmrazování na jejich imunogenicitu, vitalitu a mechanické vlastnosti. Zjištěné skutečnosti jsou implementovány do klinické praxe. | cs |
| uk.abstract.en | Vascular grafts intended for allogeneic transplantation are arteries and veins obtained as part of multi-organ procurement and further used in specific indications at specialized vascular surgery centers. They can be used as "fresh", i.e. cold-preserved within 48 hours of harvest, or frozen – cryopreserved. Cryopreserved vascular allografts are also obtained as a part of multi-organ harvests, but after that they are transported in a cooled preservation solution to a cryobank where they are processed, frozen and stored in liquid nitrogen vapour. Vascular allografts have an irreplaceable place in the management of vascular prosthesis infections, where their biological nature is advantageous in terms of resistance to infection.. Another indication where vascular allografts are used is limb revascularization in patients with critical limb ischemia at the trophic defect stage, who have used up their own autologous grafts from previous reconstructive procedures and the use of an artificial vascular prosthesis is associated with a high risk of infection and reconstruction occlusion.. Both fresh and cryopreserved vascular allografts can be used in this indications. However, a major limitation of fresh grafts is their lack of availability. The waiting time for patients included in the nationwide waiting list (WL), which is stored and updated in the Transplantation Coordination Centre (KST) in Prague, is 2-3 weeks on average. There are situations when an artery graft is needed urgently, and especially for these situations the inventory of cryopreserved grafts is available immediately.
In parallel with the development of the use of vascular allografts, experimental studies on antigenicity and the influence of rejection, which is clinically manifested, for example, by thrombosis with subsequent obliteration, dilatation and/or graft rupture, have been and continue to be conducted.
The present thesis evaluates the experimental investigations carried out in this context both in animal models and in human grafts. The first work is an experiment carried out in an animal model, which clarifies the influence of immunosuppression on the rejection of cryopreserved vascular allografts. In the context of their use in the management of infectious complications of vascular prothesis, we also investigated, whether immunosuppression can be effectively administered with a seven-day delay. where the delayed administration of IS treatment does not adversely affect the patient's immune response in the initial phase of the fight against vascular prosthesis infection and does not compromise the patient in the early perioperative period. Another described publication deals with the effect of cryopreservation and subsequent thawing on the immunogenicity of vascular allografts in an animal model. The results are compared with a previously performed experiment with fresh vascular allografts. This experiment is followed by a paper that evaluates the effect of the thawing technique of human vein allografts on structural changes in the endothelium and presents our new results obtained with different thawing protocols. It contributes to the existing knowledge in the field of optimal management of cryopreserved vein allografts in clinical practice. Another annotated publication evaluates the viability of thawed vein allografts. In this paper, cell viability is assessed by electron microscopy using fluorescent dyes. Vitality is also evaluated in relation to a fast and slow thawing protocol. In another publication, the dependence of the mechanical properties of fresh and cryopreserved vein allografts on the cryopreservation process and thawing protocol is described. This dependence was evaluated in a mechanical model in an experiment with human veins. The last presented work evaluates the viability of human vein allografts. Thawed vascular cryografts as well as fresh vascular grafts obtained as part of multi-organ and cadaveric harvests are examined using the comet assay.
The immunogenicity and rejection changes of vascular allografts have a major impact on the outcome of reconstructions in their clinical use and thus have a great influence on the treatment outcomes of vascular surgical patients. The aim of this study is to evaluate the current knowledge on the properties of vascular allografts, the influence of rejection by immunosuppression and the effect of cryopreservation and thawing on their immunogenicity, viability and mechanical properties. The findings are implemented into clinical practice. | cs |
