| uk.abstract.cs | Neoadjuvantní chemoterapie následována operací je zavedenou metodou léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu jícnu a ezofago-gastrické junkce (AEG). Z léčby však profitují jenom pacienti s dobrou histopatologickou odpovědí na předoperační léčbu, tzv. respondeři. Význam metabolické odpovědi hodnocené pomocí 18F-fluorodeoxyglukóza (FDG) pozitronové emisní tomografie fúzované s počítačovou tomografií (PET/CT) v průběhu neoadjuvantní léčby nebo po jejím ukončení není dosud jasně definován.
Primárním cílem této prospektivní klinické studie bylo ověřit, zda je možné využít FDG-PET/CT k časné identifikaci histopatologických non-responderů, kteří by mohli být ušetřeni neúčinné neoadjuvantní léčby. Sekundárním cílem bylo zjistit prognostický význam časné a pozdní metabolické odpovědi na neoadjuvantní chemoterapii z hlediska dlouhodobého přežívání.
Pacienti s lokálně pokročilým AEG absolvovali podle metodiky PERCIST 1.0. (PET Response Criteria in Solid Tumors) celkem tři FDG-PET/CT vyšetření: vstupně (PET1), po prvních cyklu (PET2) a po třetím cyklu (PET3) neoadjuvantní chemoterapie skládající se z epirubicinu, cisplatiny a 5-fluorouracilu nebo capecitabinu. Časná metabolická odpověď by vyjádřena relativní procentuální změnou mezi „peak standardized uptake value“ (Δ1-SULpeak) a „total lesion glycolysis“ (Δ1-TLG) na PET1 a PET2. Obdobně byla stanovena pozdní metabolická odpověď relativní změnou metabolických parametrů mezi PET1 a PET3 (Δ3-SULpeak a Δ3-TLG), navíc byly zkoumané další metabolické parametry: „maximum a mean standardized uptake value a metabolic tumor volume“ (Δ3-SULmax, Δ3-SULmean, Δ3-MTV). Časná metabolická odpověď byla korelována s histopatologickou odpovědí definovanou víc jak 50% úbytkem vitálních nádorových buněk v resekčním preparátu. Metoda „receiver operating characteristic“ (ROC) křivky byla použita ke stanovení optimální prahové hodnoty časné metabolické odpovědi nejlépe predikující histopatologickou odpověď. Asociace časné a pozdní metabolické odpovědi s dlouhodobým celkovým přežíváním (OS) a přežíváním bez recidivy (DFS) byla stanovena pomocí Kaplan-Meierových křivek a Coxovy multivariační regresní analýzy proporcionálních rizik.
Celkem bylo do studie zařazeno 126 pacientů. Časná metabolická odpověď (Δ1-SULpeak a Δ1-TLG), hodnocená 12 až 22 dní po začátku prvního cyklu chemoterapie, nekorelovala s histopatologickou odpovědí v resekčním preparátu a nepredikovala OS či DFS v celém zkoumaném souboru 90 resekovaných pacientů. Explorativní analýzou byla nalezena korelace histopatologické odpovědi a časné metabolické odpovědi v parametru TLG (optimální práh Δ1-TLG ≥ 66%) u podskupiny pacientů (n=47), kteří měli PET2 do 16. dne po začátku léčby. U této podskupiny pacientů časná metabolická odpověď v parametru SULpeak (Δ1-SULpeak ≥ 35%) predikovala OS.
Pozdní metabolická odpověď, hodnocena u 94 resekovaných pacientů, byla asociována s OS i DFS, ale jenom u objemových metabolických parametrů (Δ3-MTV a Δ3-TLG), přičemž nejvýznamnější prognosticky rozdíl mezi metabolickými respondery a non-respondery byl dosažen při prahové hodnotě Δ3-TLG ≥ 45%. Pozdní metabolická odpověď byla jediným prediktorem OS i DFS před operací. Dalším zjištěním bylo, že PET pozitivita lymfatických uzlin po neoadjuvantní chemoterapii byla negativní prognostický ukazatel OS i DFS, nezávislý od histopatologických charakteristik včetně ypN stadia. Nebyl rozdíl v OS i DFS u pacientů s kompletní metabolickou odpovědí vstupně PET pozitivních lymfatických uzlin a pacientů se vstupně PET negativními uzlinami. Pozdní metabolická odpověď měla významnější prognostický dopad na OS i DFS než histopatologická odpověď.
Závěrem konstatujeme, že časné PET/CT po prvním cyklu neoadjuvantní chemoterapie zatím nelze využít k predikci histopatologické odpovědi či prognózy nemocných s AEG. Naopak, PET/CT po ukončení neoadjuvantní chemoterapie lze využít k hodnocení odpovědi na předoperační léčbu a prognostické stratifikaci nemocných. | cs |
