| dc.contributor.author | Morris, Lauren | |
| dc.date.accessioned | 2023-12-20T09:57:06Z | |
| dc.date.available | 2023-12-20T09:57:06Z | |
| dc.date.issued | 2023 | |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/187229 | |
| dc.language.iso | en | cs |
| dc.publisher | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta | cs |
| dc.subject | Archaeological classification of hoards | cs |
| dc.subject | intentional deposition | cs |
| dc.subject | ritual deposits | cs |
| dc.subject | coin hoards | cs |
| dc.subject | Begram | cs |
| dc.subject | Bactria | cs |
| dc.subject | Gandhara | cs |
| dc.title | Hoards from Hellenistic to Kushan Central Asia: Towards Some Interpretations | cs |
| dc.type | Vědecký článek | cs |
| dcterms.accessRights | openAccess | |
| dcterms.license | http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/ | |
| dc.title.translated | Hradby od helénistické po kušánskou střední Asii: K některým interpretacím | cs |
| uk.abstract.cs | Tento článek se zabývá interpretací různých příkladů hromad (záměrných depozitů cenných předmětů) ze středoasijského helénistického a kušánského období, které jsou tradičně chápány z utilitárního hlediska. Jako prostředek srovnání nejprve podává přehled užitečných poznatků ze studia hromad v Evropě doby bronzové a mincovních pokladů, kde jsou zjednodušené klasifikace a interpretace hromad (zejména jako reprezentantů striktně rituálního nebo utilitárního chování) stále více problematizovány. Případ begramského pokladu je pak diskutován s ohledem na tyto poznatky. Je pravděpodobné, že tento nález nepředstavuje pozůstatky palácového pokladu nebo kupecké skrýše, ale snad spíše materiál vybraný z majetku náboženské instituce, který byl uložen a opuštěn až na počátku 4. století n. l. a odráží jak rituální, tak utilitární hlediska. Následně jsou přehodnoceny interpretace dalších případů různorodých pokladů z Aj Chánúmu, Taxily, Oxuského chrámu, Daľverzintepe a Mir Zakahu, přičemž jsou zdůrazněny běžné nedostatky v interpretaci mincovních pokladů v terénu, rozmanité způsoby, jakými tyto nálezy vrhají světlo na ekonomické, sociální a rituální chování, a nutnost kritického zkoumání často předpokládaných přímých souvislostí mezi nenalezenými poklady a očekávanými invazemi. | cs |
| uk.abstract.en | This article is concerned with the interpretation of diverse examples of hoards (intentional deposits of valuable objects) from Central Asia’s Hellenistic and Kushan periods that are traditionally understood in utilitarian terms. As a means of comparison, it first reviews useful insights from the study of hoards in Bronze Age Europe and coin hoards, where simplistic classifications and interpretations of hoards (especially as representative of strictly ritual or utilitarian behaviour) have been increasingly problematised. The case of the Begram hoard is then discussed in reference to these insights. Arguably, this find represents not the remains of a palatial treasure or merchant’s cache, but perhaps rather material selected from the property of a religious institution that was deposited and abandoned as late as the early 4th century AD, and reflecting both ritual and utilitarian considerations. The interpretations of additional cases of diverse hoards from Ai Khanoum, Taxila, the Oxus Temple, Daľverzintepe, and Mir Zakah are then reconsidered, highlighting common shortcomings in the interpretation of coin hoards in the field, the diverse ways these finds shed light on economic, social, and ritual behaviour, and the necessity for critical interrogation of frequently presumed direct links between unrecovered hoards and expected invasions. | cs |
| dc.publisher.publicationPlace | Praha | cs |
| uk.internal-type | uk_publication | |
| dc.description.startPage | 151 | cs |
| dc.description.endPage | 177 | cs |
| dcterms.isPartOf.name | Studia Hercynia | la |
| dcterms.isPartOf.journalYear | 2023 | |
| dcterms.isPartOf.journalVolume | 2023 | |
| dcterms.isPartOf.journalIssue | 1 | |
| dcterms.isPartOf.issn | 2336-8144 | |
| dc.relation.isPartOfUrl | https://studiahercynia.ff.cuni.cz | |
