Vnímání spravedlnosti v postmoderních společnostech

Abstract

Lucie Heráčková Abstract Factors for interpreting the social world as just The concept of justice refers to the interrelationship between the individual and the general welfare. However, the concept of "justice" is not clearly defined in sociology. According to Emile Durkheim, justice is a state that is required by social groups to maintain cohesion. Scheonfeld & Mestrovic (1989) argue that justice can be seen as equivalent to Durkheim's solidarity given that the means for acquiring justice are important for maintaining solidarity in society. Modern sociology often distinguishes between distributive and procedural justice (Šanderová, 2017), the former noting the perceived fairness of the resulting distribution of rewards and sanctions, while the latter the fairness of the process that leads to this distribution. For distributive justice, it may be analytically important to distinguish between the level of distribution of goods (who receives valuable resources and for what) and the distribution of sanctions (how and who will be punished if they act against the common good) (Šanderová, 2017). A situation where an individual's perception of justice is positive is a desirable phenomenon for the maintenance of social order. Conversely, a negative perception of justice promotes alternative actions and becomes a...

Lucie Heráčková Faktory interpretace sociálního světa jako spravedlivého Abstrakt Koncept spravedlnosti se vztahuje k vzájemnému vztahu jedince a obecného blaha. Konkrétně však pojem "spravedlnost" není v sociologii jednoznačně vymezen. Podle Emile Durkheima je spravedlnost stavem, který je sociálními skupinami vyžadován k udržení soudržnosti. Scheonfeld & Mestrovic (1989) tvrdí, že spravedlnost může být vnímána jako ekvivalent k Durkheimově solidaritě vzhledem k tomu, že prostředky pro sjednání spravedlnosti jsou důležité pro udržení solidarity ve společnosti. Moderní sociologie často rozlišuje mezi distributivní a procesní spravedlností (Šanderová, 2017), přičemž ta první se zaměřuje na vnímání spravedlnosti výsledného rozdělení odměn a trestů, zatímco ta druhá spravedlností procesu, který tomuto rozdělení vede. U distributivní spravedlnosti může být analyticky důležité rozlišit rovinu distribuce statků (kdo a za co obdrží cenné zdroje) a distribuci trestů (jak a kdo bude potrestán, pokud jedná proti obecnému blahu) (Šanderová, 2017). Situace, kdy je jedincova percepce spravedlnosti pozitivní, je žádoucí jev pro udržení sociálního řádu. Negativní vnímání spravedlnosti naopak podporuje alternativní jednání a stává se projevem nedůvěry v okolní svět (Tuček, 2006). Cílem této práce je vytvořit přehledovou...