Seeking Reconciliation between Georgia and Abkhazia: The Bottom-Up Approach since 2008

Abstract

The diploma thesis deals with the reconciliation process between Georgia and Abkhazia after 2008. It focuses on the bottom-up approach to reconciliation and its potential for the transformation of protracted and unresolved conflict. As bilateral negotiations at the political level between Georgia and Abkhazia have been stuck since 2006, this approach may be the only tool to disrupt the current status quo. Nevertheless, the research results show that this potential is quite limited in Georgia. The current discourse about the conflict that supports the status quo is related to ethnic identity and is also supported internationally. Middle-range leaders who are a significant part of the civil peace process between Georgia and Abkhazia have attempted to disrupt this discourse. Still, even their willingness to compromise is limited by a myth-symbol complex. Moreover, participants in peace projects are not homogeneous groups that aim to disrupt the current discourse. The research results show that reconciliation outside the state level has contributed at least to the preservation of negative peace because its participants mostly avoid stereotypes, do not feel negative emotions towards the other side, and reject violence as a tool for conflict resolution.

Diplomová práce se zabývá usmiřováním mezi Gruzií a Abcházií po roce 2008. Soustředí se přitom na bottom-up strategii k usmíření a její dosavadní přínos a potenciál k transformaci vleklého a nevyřešeného konfliktu. Vzhledem k tomu, že bilaterální jednání na politické úrovni mezi Gruzií a Abcházií neprobíhají od roku 2006, může být tato strategie jedním z mála nástrojů, jak současný status quo narušit. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tento potenciál je v Gruzii značně omezený. Současný státní diskurz o konfliktu, který status quo podporuje, je navázaný na etnickou identitu a také podporovaný na mezinárodní úrovni. Vlivní lídři občanské společnosti, kteří jsou zainteresování v civilním mírovém procesu mezi Gruzií a Abcházií, mají sice snahu tento diskurz narušit, nicméně i jejich ochota ke kompromisům je značně svázaná mýticko-symbolickým komplexem. Účastníci mírových projektů navíc nejsou jednolitá homogenní skupina, která by se snažila současný diskurz narušit. Výsledky výzkumu ukazují, že proces usmiřování mimo státní úroveň přispívá alespoň k zachování negativního míru, protože jeho účastníci se většinou vyhýbají stereotypům, necítí negativní emoce vůči druhé straně a odmítají násilí jako nástroj k řešení konfliktu.