Vliv dechové rehabilitace na plicní funkce u pacientů po COVID-19 pneumonii.

Abstract

Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání naměřených hodnot vybraných spirometrických parametrů (FVC, FEV1, PEF) a výsledků dotazníků na kvalitu života (Karnofsky index a Jonesův index dušnosti) u dvou skupin, z nichž jedna měla předepsaný rehabilitační program a druhá byla kontrolní. Teoretická část shrnuje poznatky o onemocnění COVID-19 a jeho okamžitý i dlouhodobý dopad především na respirační systém. Dále se zabývá využitím konkrétních metod dechové rehabilitace u pacientů, kteří prodělali onemocnění COVID-19. Hlavním cílem praktické části je ověřit účinek dechové rehabilitace - předepsaného rehabilitačního programu na plicní funkce u pacientů po pneumonii způsobené onemocněním COVID - 19. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 20 osob (průměrný věk 60±11,04 roku) po pneumonii způsobené onemocněním COVID-19, z nichž 10 dodržovalo předepsaný rehabilitační program a 10 tvořilo kontrolní skupinu bez předepsaného rehabilitačního programu. V den ukončení hospitalizace a podruhé s odstupem 2 - 3 měsíců se u probandů obou skupin měřily spirometrické parametry a zjišťovala se kvalita života pomocí dotazníků. U probandů pokusné skupiny byly dále měřeny S-Index a hrudní amplituda. Sebraná data byla následně vyhodnocena pomocí statistických postupů. Výsledky: V obou skupinách došlo ke statisticky...

This diploma thesis focuses on the comparison of the measured values of selected spirometric parameters (FVC, FEV1, PEF) and the results of quality of life questionnaires (Karnofsky score and Jones shortbreathness score) in two groups, one of which had a prescribed rehabilitation program and the other was a control group. The theoretical part summarizes knowledge about the disease COVID-19 and its immediate and long-term impact, especially on the respiratory system. It also deals with the use of specific methods of respiratory rehabilitation in patients who have experienced the disease of COVID-19. The main goal of the practical part is to verify the effect of respiratory rehabilitation - a prescribed rehabilitation program on lung functions in patients after pneumonia caused by the disease COVID-19. Methodology: A total of 20 patients (average age 60±11,04 years) after pneumonia caused by the disease COVID-19 were included in the research, of which 10 followed the prescribed rehabilitation program. On the day of the end of hospitalization and a second time with an interval of 2-3 months, the spirometric parametres of the probands of both groups were measured and the quality of life was determined using questionnaires. The S-Index and chest amplitude were also measured in the experimental group...