dc.creator | Storchová, Lucie | |
dc.date.accessioned | 2023-01-02T12:55:01Z | |
dc.date.available | 2023-01-02T12:55:01Z | |
dc.date.issued | 2021 | |
dc.identifier.isbn | 978-80-7649-000-0 | cs |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/178518 | |
dc.language | Čeština | cs |
dc.publisher | Scriptorium | cs |
dc.title | Řád přírody, řád společnosti: Adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století | cs |
dc.type | habilitační práce | cs_CZ |
dcterms.dateAccepted | 2022-10-20 | |
dc.contributor.referee | Halama, Ota | |
dc.contributor.referee | Hrdlička, Josef | |
dc.contributor.referee | Prchal Pavlíčková, Radmila | |
thesis.degree.discipline | České dějiny | cs |
uk.faculty-name.cs | Filozofická fakulta | cs |
uk.author.affiliation | Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií | cs |
uk.author.affiliation | Filosofický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. | cs |
uk.habilitation-board.chairman | Bůžek, Václav | |
uk.habilitation-board.member | Holý, Martin | |
uk.habilitation-board.member | Knoz, Tomáš | |
uk.habilitation-board.member | Lášek, Jan Blahoslav | |
uk.habilitation-board.member | Mikulec, Jiří | |
uk.abstract.cs | Habilitační práce Lucie Storchové nově interpretuje významnou kapitolu z intelektuálních dějin českého raného novověku. V návaznosti na nedávnou zahraniční diskusi o dějinách kulturní výměny a transferech vědění ukazuje, jak se v českém prostředí prosazoval specifický model vzdělanosti založený na luteránské teologii (tzv. melanchthonismus), který si osvojili čeští studenti na protestantské univerzitě ve Wittenbergu od 30. let šestnáctého století. Kromě dialektické metody a sdílených čtenářských a literárních postupů tento model zahrnoval také propracovaný soubor představ o stvořeném světě, jeho fungování a významech, a analogiích mezi přírodou a společenskými a politickými institucemi. Storchová ukazuje, jak se toto wittenberské vědění v průběhu několika dekád adaptovalo na nové kulturní, konfesijní a jazykové prostředí v českých zemích a prostoupilo širokou škálu textů, aby následně formovalo sociální praktiky. Kromě významových posunů v procesu kulturní výměny se podrobně zabývá tím, jaké tematické celky se v českém prostředí více reflektovaly, které se upozaďovaly, jakou roli v adaptacích wittenberského vědění hrál mecenát, volba jazyka a modeloví čtenáři děl. Ve snaze revidovat starší přístupy zakotvené v nacionalistickém či úzce oborovém pojetí autorka zkoumá tvorbu lingvoliterárních komunit píšících latinsky, německy a česky, a to napříč nejrůznějšími žánry. Věnuje pozornost také novým funkcím, které mohlo wittenberské vědění o stvořeném světě plnit, ať již v rámci výuky na pražské utrakvistické univerzitě a v městském školství nebo v souvislosti s legitimizací sociální nerovnosti a disciplinací poddaných a dalších marginalizovaných sociálních skupin. Kromě učeneckých diskusí o astronomii, medicíně či eschatologii tak analyzuje také představy o genderovém, společenském a politickém řádu ovlivněné wittenberským humanismem. Kniha je založena na inovativním čtení pestré skupiny pramenů, které dosud stály stranou badatelského zájmu a jsou vzhledem ke své materialitě často obtížně badatelsky dostupné. Kromě učeneckých spisů o přírodní filosofii či astronomii se jedná např. o rukopisy univerzitních přednášek či početnou latinsky psanou didaktickou a příležitostnou poezii, stranou však nezůstaly ani nejrůznější „malé žánry“ – od vernakulárních kalendářů přes a spisy o kometách a dalších neobvyklých přírodních jevech až po proroctví a letákovou publicistiku. | cs |