Challenges of IFRS 9 under COVID-19 crisis

Abstract

The purpose of this thesis is to analyse provisioning in banks according to the new accounting standard IFRS 9 under COVID-19 crisis, and the difference between provisioning under IFRS 9 and the previous IAS 39 standard in the Czech Republic. We examine the procyclicality of provisioning and income smoothing practices in Czech banks on individual banking groups data and on aggregated total banking sector. We use panel regression and Ordinary Least Squares on quarterly aggregated real data for the period 1Q2008-4Q2021. The provisioning under IAS 39 incurred loss model was procyclical, and therefore IASB introduced IFRS 9 - a new three-stages ECL model to calculate impairment and provisions in a forward-looking manner, which it believed to be countercyclical. First, we find that the provisioning in Czech banks under IFRS 9 still behave procyclically, even though the banks create provisions immediately when the macroeconomic environment deteriorates compared to the delayed provisioning under IAS 39. We discuss a possible solution to the procyclicality problem that could lie in the US GAAP CECL model. Second, we provide evidence that the introduction of IFRS 9 discouraged banks from income smoothing practices via provisions, thus removing some inefficiency of the previous standard.

Cílem této práce je analýza tvorby opravných položek v bankách podle nového účetního standardu IFRS 9 v podmínkách krize způsobené pandemií COVID-19. Dále také analýza a porovnání tvorby opravných položek podle IFRS 9 a předchozího standardu IAS 39 v České republice. Na datech jednotlivých bankovních skupin a celého bankovního sektoru zkoumáme procykličnost opravných položek a jejich použití k vyhlazování zisků. Na čtvrtletních agregovaných reálných datech za období 1Q2008-4Q2021 používáme panelovou regresi a metodu nejmenších čtverců (OLS). Tvorba opravných položek podle modelu vzniklých ztrát (IL) dle IAS 39 byla procyklická. Z toho důvodu zavedla IASB nový třístupňový model očekávaných ztrát (ECL) pro výpočet znehodnocení a opravných položek spadající pod IFRS 9, který měl být podle IASB proticyklický. Náš výzkum ukazuje, že tvorba opravných položek v českých bankách je stále procyklická pod IFRS 9, i když ve srovnání s opožděnou tvorbou opravných položek podle IAS 39 se nyní vytvářejí opravné položky okamžitě při zhoršení makroekonomického výhledu. V práci diskutujeme možné řešení problému procykličnosti, které by mohlo spočívat v modelu CECL podle US GAAP. Dále dokazujeme, že zavedení IFRS 9 částečně odrazuje banky od praktik vyhlazování zisků pomocí opravných položek, čímž přispívá k...