Motivy holokaustu v dílech Ludvíka Aškenazyho

Abstract

This bachelor thesis examines three books written by Ludvík Aškenazy (1921- created in the late 1950s and in the beginning of the 1960s: Psí život (1959), Černá bedýnka (1960, 1964) and Vajíčko (1963, revised The thesis deals with motifs related to the war and Nazi persecution of the Jews. Aškenazy had personal texts, such as Černá bedýnka that belonged to the other writers (i.e. Lustig, Otčenášek and later Bělohradská, Fuks, Škvorecký), which reintroduced Jewishness and the Holocaust to the Czech This thesis will analyse function of the narrator in individual texts, author's typical methods - - "uneven love", animals, names in the Pinkas Synagogue -

Práce se bude zabývat třemi knihami Ludvíka Aškenazyho (1921-1986), které vznikly na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století: Psí život (1959), Černá bedýnka (1960, přepracováno Vajíčko (1963, přepracováno 1967). Soustředí se na motivy spojené s tématem války a nacistické perzekuce Židů. Aškenazy měl k tomuto tématu osobní vztah, protože měl židovské předky, a v tomto období jeho povídky, event. texty (Černá bedýnka) patřily k několika dalším (jejichž autory byli např. Lustig, Otčenášek, o něco později Bělohradská, Fuks, Škvorecký), které znovuoživily židovství a holokaust v české literatuře. Jde o výraznou změnu proti období stalinského antisemitismu, který židovskou tematiku z oficiální kultury vylučoval. Práce bude analyzovat funkci vypravěče v jednotlivých textech, autorovy typické postupy intimizace, lyrizace a autentizace a jednotlivé obrazy a motivy - například "nerovné lásky", zvířat, jmen v Pinkasově synagoze - v kontextu jednotlivých děl a soudobé české prózy.