Gender in Selected British Twentieth-Century Dystopian Novels

Abstract

This thesis explores the topic of gender in selected British dystopian novels from first half and middle of the 20th century - Lord of the Flies (1954) by William Golding, Brave New World (1932) by Aldous Huxley, and Swastika Night (1937) by Katharine Burdekin, through the lens of gender and feminist approaches. The theoretical part briefly summarizes the history of the dystopian and utopian genres as well as their connection to feminist critique. It also summarises the focus of feminist literary studies and gender studies lens and describes the main works of reference used in this thesis. The latter part focuses on the hierarchy and layout of dystopian societies described in the individual novels and analyses the established ideology and its values regarding gender roles and gender-coded behaviour. These values include the position and autonomy of women and their reproductive rights and duties in Brave New World and Swastika Night or the rejection of the feminine in Lord of the Flies and its impact on the outcome of the novel. It also examines individual characters and their acceptance of or disagreement with the values imposed by society and its influence on the plot. Concepts such as toxic masculinity, patriarchal society, objectification, and gender performativity are also examined.

Tato bakalářská práce se zabývá tématem genderu ve vybraných britských dystopických románech z první poloviny 20. století - zvoleny byly romány Lord of the Flies (1954) Williama Goldinga, Brave New World Aldouse Huxleyho a Swastika Night Katharine Burdekin - a zkoumá je skrze optiku feminismu a genderových studií.. V teoretické části jsou stručně shrnuty dějiny žánrů dystopie a utopie a také jejich propojení s feministickou kritikou. Tato část rovněž nastiňuje feministickou kritiku a genderová studia coby přístupy ke studio literatury a zmiňuje hlavní sekundární zdroje, které jsou v práci použité. Praktická část se zaměřuje na hierarchii a rozložení dystopických společností popsaných v jednotlivých románech a analyzuje jejich ideologie a hodnoty týkající genderových rolí a genderově kódovaného chování. Tyto hodnoty zahrnují pozici a autonomii žen a jejich reprodukčních práv a povinností v Brave New World a Swastika Night nebo zavržení / odmítnutí femininity v Lord of the Flies a jeho dopad na konec novely. Zabývá se také jednotlivými postavami a tím, zda tyto hodnoty přijímají nebo odmítají a jaký to má vliv na zápletku. Práce v jednotlivých románech také zkoumá koncepty jako toxická maskulinita, patriarchální společnost, objektifikace či genderová performativita.