Melodic patterning in advanced Czech students of English

Abstract

This thesis is aiming to observe the process of acquisition of intonation in native Czech students of English on an advanced level, who were regularly and intensely exposed to English. The students were recorded reading a simple text at the beginning of their studies, and for the purpose of this thesis, they were re-recorded two years later, and compared to two native speakers of English. The theoretical part of this thesis first explains the key terminology of intonation together with its functions. The following part of the theoretical background focuses on the acquisition of intonation, the differences between Czech and English in regards to intonation, and is concluded with research questions. The following chapter consists of the methodology employed in this thesis: the particularities regarding the students, the text, and the recording process, together with how the analysis was performed and the data extracted. This is followed by the results and their interpretation, which is further elaborated in the following chapter as well. The data generally indicated a decrease in the melodic range of the students recorded two years later. Yet, some improvements were observed in the distribution of tones, where the later recordings indicated an increase in complex tones. A slight positive development...

Tato práce se zaměřuje na osvojování melodických kontur angličtiny u českých pokročilých studentů angličtiny v intervalu dvou let, při kterých byli s tímto jazykem v intenzivním kontaktu. Studenti byly nahráni při čtení jednoduchého textu na začátku svého studia, a poté znovu po přibližně dvou letech. Pro srovnání byly ještě nahrány dvě rodilé mluvčí angličtiny. Teoretická část této práce se zaměřuje na klíčové pojmy v rámci studia intonace společně s její funkcí. Následující část teorie popisuje osvojování intonace na obecné rovině, dále pak konkrétní melodické rozdíly mezi češtinou a angličtinou a je zakončena výzkumnými otázkami. Další kapitola popisuje užitou metodologii především ohledně povahy mluvčích, textu, procesu nahrávání, analýzy a extrakce dat. Následují výsledky a jejich interpretace, která je pak dále rozvedena v další kapitole. Data této práce vykazují celkový pokles v intonačním rozpětí u mluvčích nahrávaných po dvou letech, ovšem zároveň došlo ke zlepšení v poměru použitých tónů, kde došlo k nárůstu komplexních kontur. Další prozodický aspekt, který byl analyzován, byla délka prosodických frází, kde studenti nahraní o dva roky později tvořili kratší fráze. Mělo by ale zároveň být zdůrazněno, že nahrávky studentů už z prvního roku jejich studia měly velmi podobná data v porovnání...