Kde leží hranice informního? Český keramický diskurs, 1948-1989. Publikovaná kritika, teorie, estetika a soudobé dějepisectví.

Abstract

The present study centres on perceived blank space within research dedicated to czech ceramics of the second half of the twentieth century. Its purpose is to map and summarize the totality of published period discourse pertinent to the selected topic. Most forms of object oriented expression and production within fired clay medium generated throughout the period of immutability and economic centralization fall into categories defined by terminological adjacency to "non-fine art" education, industrial application and/or modernist material semantics. Study observes a historical, hence limited field whose horizon emerges via questions meaningfully unencumbered by partially mythologized experiences and overreliance on stereotypes in judgement of relative importance of concepts, events and goals. Those have insofar marred attempts for general interpretation. The issue of supplementarity or, in moral terms, inferiority of the medium ran an unsolved red line through the period discourse. Sociological advancement however, whose tools were curated consumption and a mixture of work ethic and esthetic, bracketed ceramic supplemental to industry. Its value was then judged by its adherence to original material dialectic (place of craft, or artistic means, in Theodor Adorno's Esthetic theory, ADORNO 1970). As...

Studie zpracovává dosud pomíjenou klíčovou oblast v rámci české keramiky 2. pol. 20. století. Jejím účelem je poskytnutí rukověti k navigaci totality publikovaného diskurzu, vztahujícímu se k nadepsanému tématu. Většina druhů objektově orientované tvorby či produkce v médiu pálené hlíny, generované po dobu absence politické změny a ekonomické centralizace, spadá do kategorií, definovaných příbuzností základní terminologie se školstvím nikoli volného umění, průmyslovým uplatněním a/nebo modernistickou materiálovou sémantikou. Studie ohledává historicky situované a tedy uzavřené pole, jehož horizont se zjevuje skrze otázky nezatížené z dílu mytologizovanou individuální zkušeností a přílišným spoléháním se na stereotypy v posuzování relativního významu konceptů, událostí a cílů. Překonávaná impedimenta mlžila dosavadní pokusy o celkovou interpretaci dějin keramiky daného období. Problém suplementárního či, řečeno moralistně, podřazeného charakteru keramiky se vinul jako nevyřešená rudá nit napříč dobovým diskursem. "Kurátorská" regulace konzumu a směs pracovní etiky a estetiky nicméně označily skrze společenský pokrok keramiku za suplementární průmyslu. Její hodnota pak byla posuzována měrou dodržování pravidel dialektického materialismu (o funkci řemesla jako uměleckého prostředku autenticky Theodor...