Sociální izolace a osamělost vysokoškolských studentek v době pandemie COVID-19

Abstract

of Diploma Thesis Abstract: The master thesis deals with the loneliness of university students (focused on women) during the pandemic of the COVID-19 disease. The work focuses on the identification of risk and protective factors of loneliness. It also examines coping strategies and compares their use between lonely and non-lonely students. The qualitative study identified risk factors associated with the pandemic (disruption of routine and everyday life, absence of university environment and reduction of social network and social contacts) and general risk/protective factors (social, personal, family environment, physical activity and nature). Coping strategies for university students are prevailed active, problem-oriented strategies. However, emotional strategies also appear during crisis situations. Passive coping strategies predominate among long-term lonely students. The main difference between lonely and non-lonely students was connected with the perception of loneliness. Non-Lonely students took loneliness as a means of self- development and personal growth. Based on the findings, a typology of loneliness was created.

k Diplomové práci Abstrakt: Diplomová práce se zabývá osamělostí vysokoškolských studentek v době pandemie onemocnění COVID-19. Práce se zaměřuje na identifikaci rizikových a protektivních faktorů osamělosti. Dále zkoumá copingové strategie a porovnává jejich používání u osamělých a neosamělých studentek. V rámci kvalitativní studie byly identifikovány rizikové faktory spojené s pandemií (narušení denní rutiny, každodennosti, absence vysokoškolského prostředí a snížení sociálních kontaktů) a rizikové faktory/protektivní obecné (společenské, osobnostní, rodinné, pohyb a pobyt v přírodě). Copingové strategie u vysokoškolských studentek převládají aktivní, problémově orientované. V krizových situacích se objevují ale také emočně zaměřené strategie, především únikové. U dlouhodobě osamělých studentek převládají pasivní copingové strategie. Hlavní rozdíl osamělých a neosamělých studentek spočíval ve vnímaní samoty. Neosamělé studentky samotu uchopily jako prostředek k seberozvoji a osobnostnímu růstu. Na základě zjištění byla vytvořena typologie osamělosti.