Orchestrating the Downfall of Opponents: Political Violence in the Fifth-Century Roman West (395-472 CE)

Abstract

Cílem této disertace je prozkoumat a roztřídit projevy násilí ve vnitřní politice západořímské říše v 5. století, čímž se dosud nikdo systematicky nezabýval. Konkrétně jde o případy násilí, které vůči sobě užívali téměř výhradně vysoce postavení vojenští velitelé západní části říše v době, v níž císařský úřad pozbýval na významu, protože jej zastávaly nezletilé děti. Rivalita vznikala z touhy získat a ovládat magisterium militum (hodnost nejvyššího generála), tedy post, který svému držiteli umožňoval snadný a přímý přístup k vojsku coby skutečnému nástroji politického násilí v antickém Římě. Komu se podařilo si postavení nejvyššího generála zabezpečit, ten tak nastolil i svůj monopol na použití násilí a ostatními, včetně císaře, manipuloval podle své vůle. V důsledku vojenských i ekonomických útrap západořímské říše v posledním století její existence však tuto ceněnou pozici nejvyššího generála nebylo možné zabezpečit trvale. A když do rovnice přibyla ctižádostivá a soutěživá povaha ostatních zúčastněných, množství případů politického násilí se přirozeně znásobilo. Výsledkem bylo, že západořímská říše v 5. století trpěla endemickým násilím, které ji připravilo o další čas a energii z jejích už tak omezených zdrojů. Klíčová slova: politické násilí - generálové - západořímská říše - Aetius - Ricimer

This dissertation aims to examine and categorize violence on political level in the fifth century Roman west that has so far enjoyed no systematic inquiry. Specifically, cases of violence that came to materialization almost exclusively amongst the high ranked generals of the western empire at a time its imperial office was undergoing infantilization is the focus of this research. Genesis of such rivalries was the individuals' desire to seize and control the post of the magisterium militum (the office of the supreme general), the post that allowed its holder easy and direct access to the soldiery, those veritable tools of political violence in ancient Rome. Once one established himself as the supreme general, he would have also established his monopoly on violence and bend others, including emperors, to his will. Due to the military and economical privations of the west in its last century, however, these generalissimos' prized position could never be completely safe. When the ambitious and competitive nature of others was added to the equation, the number of political violence cases naturally multiplied. The result was that the western Roman empire in the fifth century suffered also from an endemic that deprived it of further time and energy from its already limited reserves. Keywords: political...