Rationalism in Islam: Jamil Sidqi az-Zahawi and his Revolt in Hell
Racionalismus v islámu: Džamīl Ṣidqī az-Zahāwī a jeho Vzpoura v pekle
bachelor thesis (DEFENDED)
![Document thumbnail](/bitstream/handle/20.500.11956/171942/thumbnail.png?sequence=9&isAllowed=y)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/171942Identifiers
Study Information System: 222557
Collections
- Kvalifikační práce [23200]
Author
Advisor
Referee
Ťupek, Pavel
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
Arabic Studies - Islamic History and Culture
Department
Department of Middle Eastern Studies
Date of defense
1. 2. 2022
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
English
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
moderní arabská poezie|satira|racionalismus|islám|eschatologie|predestinace|percepceKeywords (English)
modern Arabic poetry|satire|rationalism|Islam|eschatology|predestination|perceptionTato práce zkoumá dvě odlišné sémantické roviny básně Vzpoura v pekle z pera iráckého básníka Džamīla Ṣidqī az Zahāwīho (1863 1936): satirickou parodii specifických obrazů tradiční islámské eschatologie a Zahāwīho polemiku s islámským teologickým determinismem. Zatímco mnoho Zahāwīho současníků silně kritizovalo jeho polemiku s determinismem (a zašli mnohdy až tak daleko, že ho prohlásili za nevěřícího), těžká ironie a zesměšnění tradičních schatologických obrazů jim zcela uniklo. Práce sleduje satirické prvky v Zahāwīho verších a naznačuje prostředky, které básník použil k vyjádření satirického úmyslu. Kromě toho zasazuje příslušné verše do kontextu Koránu, hadísů a dalších autoritativních textů islámu. Porovnáním dvou pojednávaných motivů ve světle islámských písem práce identifikuje faktory, které přispěly k jejich rozdílnému přijetí Zahāwīho současníky.
poet Jamīl Ṣidqī az Zahāwī (1863 hatology and Zahāwī's polemic with Islamic theological determinism. While many of Zahāwī's contemporaries heavily criticised his polemic with determinism (and went as far as remained lost on them. The thesis traces satirical elements in Zahāwī's verses and indicates means that Zahāwī employed to convey a sense of ridicule and irony. Furthermore, it places