Využití elektrostimulace ke snížení spasticity u pacienta po CMP

Abstract

Elektrická stimulace spřaženými impulzy dle Hufschmidta byla vytvořena s primárním cílem snížení spasticity. Avšak v současné době existuje jen málo studií, které by potvrdili nebo vyvrátili účinek tohoto druhu elektrostimulace na snížení spasticity. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv elektrostimulace dle Hufschmidta na snížení spasticity m. biceps brachii pacientů po CMP. Navíc byl zkoumán vliv elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu antagonisty vyšetřovaného svalu. Také byl zkoumán na aktivní funkci spastické končetiny. Pro tyto cíle byla vytvořena nerandomizovaná kontrolovaná pilotní studie, které se zúčastnilo celkem 16 probandů, - terapeutické, 8 - kontrolní skupině. Pro vyšetření byl využity Pět kroků klinického hodnocení spastické parézy dle Graciese. V terapeutické skupině elektrostimulace probíhala 3krát týdně, celkem 8krát. Vnitroskupinový rozdíl byl hodnocen pomocí Friedmanova a Wilcoxonova párového testů, meziskupinový rozdíl byl následně hodnocen pomocí Mann Whitneova U testu. Pro všechny testy platí hladina významnosti p=0 naměřených hodnot vyplývá, že elektrostimulace dle Hufschmidta má pozitivní vliv na snížení spasticity, zvýšení aktivního rozsahu a aktivní funkci končetiny, měřenou MFT testem. Avšak v této studii není zaznamenat statisticky významný rozdíl v...

1 Abstract Electrical stimulation by coupled impulses according to Hufschmidt was created with the primary goal of reducing spasticity. However, there are currently few studies that confirm or refute the effect of this type of electrical stimulation in reducing spasticity. The aim of this diploma thesis was to determine the effect of electrostimulation according to Hufschmidt on the reduction of biceps brachii spasticity in patients after stroke. In addition, the effect of electrical stimulation on increasing the active range of movement of the antagonist of the examined muscle and on the active function of the spastic limb was investigated. For these purposes, a non-randomized controlled pilot study was created, which involved a total of 16 probands, 8 - in the therapeutic group, 8 - in the control group. Five-step clinical assessment in spastic paresis according to Gracies were used for the examination. In the therapeutic group, electrostimulation took place 3 times a week, a total of 8 times. The intragroup difference was evaluated using the Friedman and Wilcoxon paired tests, the intergroup difference was subsequently evaluated using the Mann-Whitney U test. The significance level p = 0.05 applies to all tests. The measured values show that Hufschmidt's electrical stimulation has a positive effect on...