Vnímání a reprezentace intimity ve středověké literatuře

Abstract

Vnímání a reprezentace intimity ve středověké literatuře Martin Šorm Abstrakt Tato dizertační práce představuje analýzu korpusu staročeské literatury se zaměřením na otázku, jak byla v pozdním středověku (zejm. ve druhé polovině 15. století) reprezentována intimita, a jak zkoumané texty dosahovaly intimních účinků. Korpus je vymezen materiálním dochováním textů (tzv. Pinvičkův sborník, rkp. KNM, II F 8, z let 1459-1463) a rozšířen je o další celky i jednotlivé texty umožňující komparaci (příbuzné rukopisy či blízká literární díla, jinojazyčné verze, rytířská epika, žánr veršovaného sporu, atd.). Práce se zaměřuje na techniky, jimiž zkoumané texty usilovaly o formování publika; popisuje způsoby, jimiž byly ztvárňovány vztahy mezi psaním a čtením, niterným působením a vnímáním vazeb mezi jedincem a prostředím, v němž žije. Zaměřuje se na genderové kódy a zabývá se jak dominantními, tedy maskulinními perspektivami, jimiž byly reprezentace subjektu určovány, tak minoritními modely. V lyrických vícehlasech interpretuje smysl a funkce rysů typických pro veršované spory, přičemž akcentuje žánrovou kontinuitu a intertextualitu, jež se podílely na působivosti zkoumaných figurací stvoření i lidského nitra jako sebereflexivního, dialogického různohlasí. Ve fikčních narativech práce sleduje hodnotově strukturované...

Representations and Imaginary of Intimity in the Medieval Literature Martin Šorm Abstract The thesis presents an analysis of a corpus of Old Czech literature, focusing on how intimacy was represented in the late Middle Ages (especially in the second half of the 15th century) and how the texts in question achieved intimate effects. The corpus is defined by the material preservation of the texts (the so-called Pinvička's ms., The National Museum Library, II F 8, from 1459-1463) and is extended with other units and individual texts enabling comparison (related manuscripts or close literary works, other language versions, chivalric epic, the genre of verse dispute, etc.). The thesis focuses on the techniques by which the texts sought to shape their audiences; it describes the ways in which the relationships between writing and reading, the intimate impact and the perceived connection of the individual with his or her surroundings, were articulated. Focusing on gender codes, it examines both the dominant - masculine - perspectives through which representations of the subject were determined, as well as the marginal models. It interprets the meaning and function of features typical of verse disputes in lyric heteroglossia, emphasizing the genre continuity and intertextuality that contributed to the impact of the...