Zápisky Václava Rosy jako pramen pro poznání náboženských poměrů prvé poloviny 16. století

Abstract

Tato práce vychází ze zápisků utrakvistického faráře Václava Rosy, který působil na různých farách v letech 1516-1560. Zápisky poskytují informace k jeho itineráři (místa a délka pobytů), k poměrům na jednotlivých utrakvistických farách po stránce personální i hmotné, dovolují sledovat vztahy farního kléru s konsistoří a s místními vrchnostmi, ale obsahují také reflexi politických událostí pražských i celostátních (1524, 1547). Analýza hlavního pramene byla doplněna sledováním širších souvislostí s přihlédnutím k dalším písemným pramenům, především ke kronice Bartoše Písaře a spisu Sixta z Ottersdorfu. Zpracování se zaměřilo na postižení vnitřních poměrů v utrakvistické církvi, podalo charakteristiku Rosy jako člověka i jako kněze. Tato sonda do individuálního života jednoho z utrakvistických kněží by měla sloužit jako případová studie přibližující životní podmínky nekatolického duchovenstva.

This thesis is based on Václav Rosa's writings, who was utraquist priest and lived on different parsonages between 1516 and 1560. Writings give information about his itinerary (places and period of his stay), circumstances each of utraquist parsonages with consideration to personal and property, permits pursue relationship between parish clergy and utraquist consistory and between parish clergy and local protectors. Moreover writings contain reflection of politics events, which happened in Prague and in nationwide level (1524, 1547). The analysis of major source was refilled of pursuing wider contexts with consideration to other sources, especially to Bartoš Písař's chronicle and to Sixt z Ottersdorfu's writings. The eleboration of thesis concentrated to capture inner circumstances in utraquist church, to Rosa's description as man and priest. This probe of individual life of one utraquist priest should serve as case study, which approximates life conditions of non-catholic clergy.