Teorie pojmu ve filosofii Henriho Bergsona

Abstract

V této práci se věnuji teorii idejí a pojmů francouzského filosofa Henriho Bergsona. Ten své pojetí rozpracovává především v rámci třetí kapitoly knihy Hmota a paměť. Činí tak v duchu hlavních tezí knihy týkajících se vnímání, paměti a činnosti, kterým bude potřeba také předem porozumět. Bergson se v této souvislosti vymezuje vůči dvěma tradičním filosofickým přístupům k této problematice, konceptualismu i nominalismu, jelikož pociťuje, že soudobé psychologické teorie přejaly jejich pojmový aparát, který ale neodpovídá skutečnosti. Obě tyto nauky podle Bergsona nesprávně pojímají vnímání jako registraci individuálních předmětů, zatímco abstrakce a zobecňování mají být zajištěny až následně na rovině intelektu. Podle Bergsona je však zobecňování přítomné již v typičnosti instinktivních reakcí těla na různé vnější podněty. Mimoto díky paměti a schopnosti reflexe se pociťovaná typičnost reakcí může prostřednictvím pohybu ducha nabýt obecnost, a proměnit se tak v obecnou ideu. Dále uvidíme, že zatímco obecné ideje vznikají v rámci tohoto mechanismu primárně za účelem praxe, existuje mnoho sekundárních idejí, které Bergson označuje termínem "pojmy" a které je lidský intelekt schopen utvářet svévolně.

(in English): In this thesis I concentrate on theory of concepts and ideas in philosophy of Henri Bergson. He treats the problematic mainly in the third chapter of his book Matter and Memory. There he construes his theory in the spirit of his preceding theories of perception and memory that we will also have to understand first. First, he confronts two traditional philosophical approaches to the problematic, those of nominalism and conceptualism, because he recognizes that their conceptual apparatus had been appropriated by the psychological theories of his time even though it does not correspond with reality. Both these theories wrongly conceive of perception as of registration of individuals, whereas the processes of generalization and abstraction are thought by them to be executed afterwards by the intellect. To Bergson, on the other hand, generalization is present already in the uniformity of instinctive reactions of the body to various outer impulses. Besides, thanks to the presence of memory and reflection, the uniformity which was only felt during the habitual reactions can be transform into generality, and thus become a general idea. We will see that although the general ideas are created primarily for practical purposes, there exists a lot of secondary ideas, called "concepts" by Bergson...