Teologické perspektivy v kosmologii George Lemaîtra

Abstract

The thesis analyzes the thinking, legacy and the second life of the work of a prominent mathematician, cosmologist and the Catholic priest Georges Lemaître. The patterns of his thinking (expecting the intelligibility of the cosmos, assuming the hidden nature of God for research of natural science, seeing indeterminism in the evolution of the cosmos and separating the scientific and religious approach to reality) are presented on the basis of sources and literature based on Lemaître's texts and texts of scholars who dealt with his life and work. Everything is further complemented by the opinions of authors writing about the broader contexts of the history of cosmology and its interferencee with religion. Those long-term tendencies are drawn in more detail and further connected and compared with more general European ideas (the book of nature, the question of human free will, light as a backdrop of creation, appreciating the simplicity of hypotheses). Special emphasis is placed on the religious connotations of Lemaître's thinking - these are also presented with regard to the development of time, to which insights are further applied using modern models of the relationship between science and religion. It is the temporal transformation of that relationship within Lemaître's life path and the resulting...

Práce analyzuje myšlení, odkaz a druhý život díla významného matematika, kosmologa a posláním katolického kněze George Lemaîtra. Jeho vzorce myšlení (očekávání inteligibility kosmu, předpokládání skrytosti Boží podstaty přírodovědeckému bádání, spatřování indeterminismu v případě vývoje kosmu a separace přírodovědeckého a náboženského přístupu ke skutečnosti) jsou prezentovány na základě pramenů a odborné literatury vycházejících z Lemaîtrových textů, z vyjádření jeho současníků a ze studií odborníků, kteří se zabývali jeho životem a dílem. Vše je dále doplněno názory autorů píšících o širších kontextech dějin kosmologie a jejího prolínání s náboženstvím. Ony dlouhodobé tendence jsou blíže prokresleny a dále spojeny i porovnány s obecnějšími evropskými idejemi (kniha přírody, otázka svobodné vůle člověka, světlo jako kulisa stvoření, oceňování jednoduchosti hypotéz). Zvláštní důraz je při tom kladen na náboženské konotace Lemaîtrova myšlení - ty jsou navíc uvedeny s ohledem na časový vývoj, na který jsou dále aplikovány náhledy pomocí moderních modelů vztahu vědy a náboženství. Právě časová proměnlivost onoho vztahu v rámci Lemaîtrovy životní cesty a z ní plynoucí ambivalence je představena jako základ vznikání hypotézy prvotního atomu, jež se později transformovala v teorii velkého třesku. Následně je též...