Zur Freiheit ein langes Wandern: Das Leben der Evangelischen Kirche der Böhmischen Brüder zwischen 1968 und 1989 im Zeugnis der älteren Generation ihrer Pfarrer/Innen.

Abstract

The aim of the dissertation is to find an answer to the question of whether the Evangelical Church of Czech Brethren (ECCB) in the years 1968-1989 could be considered "free" in any way. This work describes the life of the ECCB in that period and the ways of the freedom und unfreedom the ECCB enjoyed and formed. Thereby, the research is based on the careful analysis of documents of church and state archives and the results of ten author-led biographical interviews with then active pastors. Combining these methods and sources, the dissertation offers an innovative view on the ECCB in the period and provides new, deeper, and more personal insights into the processes of the time. The first four chronological chapters describe the situation and development of the ECCB during the socio-political liberalisation during the Prague Spring and during the years after the Warsaw Pact troops' invasion of Czechoslovakia, when the so-called "normalisation" began. The fifth chapter presents the main strategies that the church developed in reaction to the restriction of its freedom. The sixth chapter presents the perspective of two ministers of the ECCB on their contacts with the representatives of the state authorities in the form of a case study. An insight in the internal life of the church and the forms of the church...

česky Cílem této práce je zodpovědět otázku, zda Českobratrská církev evangelická byla v letech 1968-1989 nějakým způsobem svobodná. Práce představuje, jakým způsobem byla v církvi zažívána svoboda i nesvoboda, v čem svoboda církve spočívala a jakým způsobem byla svoboda církve omezena. Tato otázka je pojednávána na základě orálně-historických rozhovorů, které autor vedl s tehdejšími faráři ČCE a na základě dalších výzkumu v církevních i státní archivech. V prvních čtyřech kapitolách autor líčí situaci ČCE, jak se vyvíjela v reakci na společensko-polický vývoj během Pražského jara, na vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a během následného období normalizace a jak se ČCE k tomuto vývoji stavěla. V páté kapitole jsou představeny strategie, které si církev a její faráři vyvinuli v reakci na omezování svobody. Šestá kapitola je případovou studií, jež se zabývá reflexí jednoho faráře a jedné farářky jejich kontaktů s reprezentanty státních úřadů. Sedmá kapitola má za téma vnitřní život ČCE. V jejím první části jsou popsány formy církevního života a církevní práce. V druhé interpretativní části kapitoly je pojednána otázka po zdrojích svobody a o charakteru tehdejšího církevního společenství. Osmá kapitola se vrací k chronologickému líčení a popisuje vývoj v posledních letech...