Recepce sovětské operety v Československu na případu Dunajevského Bílého akátu

Abstract

Práce se zabývá tématem uvádění sovětských operet v Československu mezi lety 1946 a 1987. Import sovětského repertoáru na československé operetní scény byl spojen s kulturně- politickými transformacemi počátku československého komunismu. Takzvaná socialistická opereta ze Sovětského svazu byla záhy etablována jako vzor pro novou československou operetní tvorbu a tvořila tak významnou, politicky podmíněnou součást repertoáru. Práce mapuje vývoj intenzity tohoto importu, vývoj žánru operety v Sovětském svazu a na případu operet Isaaka Dunajevského Volný vítr a zejména Bílý akát ukazuje trendy interpretace sovětské operety v Československu v závislosti na proměňujícím se kulturně-politickém kontextu v porovnání s originálními ruskými verzemi operet. Práce se dotýká také recepce v kritickém diskurzu obou kulturních prostředí a snaží se postihnout zkoumané jevy v co nejširší množině kontextů a diskurzů.

The thesis focuses on the staging of Soviet operettas in Czechoslovakia between 1946 and 1987. The import of the Soviet repertoire to Czechoslovak operetta theaters was linked to the cultural and political transformations at the outset of the communist regime in Czechoslovakia. The so-called Soviet socialist operetta would soon have been established as a model for new Czechoslovak operettas. As such, it became an important part of the repertoire which was influenced by the official polical system. The thesis surveys the progressing intensity of the import and the developing operetta genre in the Soviet Union. On the examples of Isaac Dunayevsky's operettas Free Wind and, more intensively, White Acacia, in comparison with the original versions of these operettas, it shows the tendencies of interpretation of Soviet operettas in Czechoslovakia, in the changing cultural and political context. The thesis also concerns the topic of critical perception in both cultural environments and, overall, it aspires to capture the examined topics in the widest possible contextual horizon.