Japonsko na cestě k velmocenskému postavení, 1868-1905

Abstract

Dějiny Japonska mě dlouhou dobu fascinovaly, obdivoval jsem jeho kulturu. Později - a materiály, z nichž jsem čerpal při psaní této práce, mě v tomto obratu posílily- jsem si však uvědomil, že ani dřívější Japonsko nebylo bez chyb. Restaurace Meidži pro mne zůstala bezprecedentní a blahodárnou událostí, jež japonskému národu umožnila vymanit se z nebezpečného postavení a získat pozici velmoci. Éra Meidži mě fascinovala jako období, ve kterém se Japonsko stalo moderním státem. V předložené práci se pokusím zodpovědět následující otázky: Byla šógunova diktátorská vláda a politika izolace Japonsku ku prospěchu, nebo ke škodě? Zastávala japonská vláda jako taková od začátku anexionistické úmysly vůči Koreji nebo jiným dálněvýchodním zemím? Nebo se tento úmysl objevil později? Je pravdivá teze profesora Normana, že vnitřní politika Japonska éry Meidži se nelišila od vnitřní politiky šógunátu? Byla japonská vnitřní politika japonskému lidu prospěšná, nebo nikoli? Jakých nástrojů použilo Japonsko k prosazování svých zájmů? Byly akce japonských zástupců v Koreji inspirovány japonskou vládou? Tyto a mnohé další otázky jsou významné pro pochopení japonské politiky éry Meidži. Literatura k tématu je rozsáhlá, zejména co se cizojazyčných děl týče. Velkou pomoc v tomto ohledu přinášejí fondy Národní knihovny a Všeobecné...

ln thc ťirst halť oť thc scvcnteenth century, Japan, hitherto a powerťul and absolutely not a backwarcl nation. had been forced by shogun's regulations into unnecessary isolation. which let ber military power diminish and her people imprisoned in narrow area oť its homc islands. All opportunities for ťoreign expansion were missecl: main reasons wcre ridiculous fear of the Tokugawa bakuťu ťrom Christianity, which were curiously not settled by extinction of main Christian bases in th(~ Fm F,;1st hy the .Japam~'W ~mrl its s~lfish rPsolutirm not to sllow changes in the halance oť power among the bakuťu and powerťul daimjo tozama from remote southwest regions of Japan. At the beginning oť the second half oť the XIX. century, Japan was a poor and underdeveloped country, almost entirely secluded ťrom the outsidc world. Once great cmpire was an easy victim of "ťoreign barbarians", who handily forced signing oť unequaltreaties. l-lis Imperial Majesty thus reassumed a rcign over a weak country which may be justly clescrihed as a semi-colony of ťoreign intruders. However, wise and resolute leadership of the Meiji government allowecl Japan to become a "rich country with strong army", fully capable of revision not only of unequal treaties, but also of her entire international position. Olel ancl cleep desire of Japanese...