Mobility of individuals and populations in the prehistoric period. Confrontation of archaeological, ethnological and natural scientific methods.

Abstract

Mgr. Václav Hrnčíř Mobility of individuals and populations in the prehistoric period. Confrontation of archaeological, ethnological and natural scientific methods. Abstract of dissertation thesis This thesis focuses on the use of natural scientific methods and cross-cultural research to study the mobility of individuals and populations in the prehistoric period and confronts these methods with the results of traditional archaeological approaches. In the first part, the advantages and limits of multiple-tooth strontium isotope analysis are critically assessed. Analysis of published strontium data of more than 1,000 individuals across the world reveals a high degree of variability in childhood mobility patterns between different regions and periods. In the second part, the association between post-marital residence and dwelling size is tested using phylogenetic comparative analysis methods and a global sample of 86 pre-industrial societies. The results confirm that large dwellings are associated with matrilocality (whereas smaller with patrilocality) and suggest that average dwelling size can be used as a material proxy for inferring post-marital residence rules in prehistoric societies. The last part of the thesis combines various types of evidence (archaeological, strontium and ethnographic) to determine...

Mgr. Václav Hrnčíř Mobilita osob a populací v předhistorickém období. Konfrontace archeologických, etnologických a přírodovědných metod. Abstrakt disertační práce Předkládaná práce se zaměřuje na využití přírodovědných metod a mezikulturního výzkumu pro studium mobility osob a populací v předhistorickém období a konfrontací těchto metod s výsledky tradičních archeologických přístupů. V první části jsou kriticky posouzeny možnosti a limity stronciové analýzy využívající vzorky ze dvou a více zubů stejného jedince. Analýza publikovaných dat více než 1000 jedinců z celého světa odhaluje odlišné vzorce dětské mobility napříč časem a prostorem. V druhé části je pomocí fylogenetické srovnávací analýzy a vzorku 86 předindustriálních společností zkoumána hypotéza o vztahu mezi velikostí domů a post- maritální rezidencí. Výsledky potvrzují, že velké domy jsou spojené s matrilokalitou (zatímco malé s patrilokalitou) a naznačují, že průměrná velikost domů může sloužit jako materiální indikátor post-maritálních pravidel v pravěkých společnostech. Poslední část práce kombinuje různé druhy dokladů (archeologické, stronciové a etnografické) ve snaze určit post-maritální rezidenci ve starším neolitu středoevropského mírného pásma. Jako případová studie slouží dvě pohřebiště kultury s lineární keramikou ve Vedrovicích...