Camusův Cizinec v českých překladech

Abstract

Cílem této diplomové práce bylo provést podrobný rozbor dvou českých překladů Camusova románu l'Etranger (Cizinec). První překlad vyšel v roce 1947 a jeho autorem je Svatopluk Kadlec, tvůrcem druhého překladu z roku 1966 je Miloslav Žilina. Osobnost Alberta Camuse je na francouzské literární scéně jen obtížně zařaditelná. Mezi pařížskými intelektuály byl sice uznávaný, ale po celý život mezi nimi zůstal cizincem, byl totiž alžírského původu a Francie pro něj vždy byla až na druhém místě. Zároveň však nebyl tak docela Alžířanem, neboť patřil mezi bílou menšinu, jež alžírské kolonii vládla. V jeho životě se takových rozporů objevuje více. Byl například prohlašován za stoupence filozofie existencialismu, jejímž zosobněním byl Jean-Paul Sartre, avšak sám se tomuto označení bránil. Považoval se za stoupence levicových názorů, což dokázal i svou účastí v protinacistickém odboji, ale odmítal Sartrův revoluční princip a mnozí byli zaraženi i jeho postojem k alžírské válce za nezávislost v padesátých letech, k níž odmítl zaujmout vyhraněné stanovisko. Pravdou je, že Camus se ve svých názorech nenechal ovlivňovat jakoukoli ideologií a nejvyššími autoritami pro něj byly spravedlnost a humanismus. Román Cizinec z roku 1942 je prvním Camusovým dílem, jež si získalo přízeň nejširší čtenářské veřejnosti i kritiky, a ze...

The purpose of this paper is to carry out a detailed analysis of two existing translations into Czech of Camus's novel l'Etranger (The Stranger). The first translation by Svatopluk Kadlec was published in 1947, the newer one, by Miloslav Žilina, was first published in 1966. The position of Albert Camus among French authors is not easy to define. Although he was a recognized author, he never ceased to be a stranger among them, as he was of Algerian origin and clearly preferred his native country to France. At the same time, he could never see himself as a genuine Algerian because he was a part of the French minority having power over Algeria at the time. Camus's life is full of such contradictions. For instance, he was said to be a follower of the philosophy of existentialism, embodied by Jean-Paul Sartre, although he was rather trying to oppose this labelling. He thought of himself as an advocate of left-wing ideals he had defended by participating in the Anti-Nazi resistance but refused to accept the revolutionary principle promoted by Sartre. Many of the left-wing intellectuals were also surprised by his equivocal attitude to the Algerian war. The truth is that Camus's opinions were never influenced by ideologies: for him, the highest authorities were his sense of justice and humanism. The novel The...