Pojetí identity československých Židů v Židovské ročence (1954-1968)

Abstract

Bc. Markéta Šebestová: Conception of Czechoslovak Jews' Identity in Židovská ročenka (1954-1968) Abstract This thesis is concerned with Židovská ročenka (Jewish Yearbook, JY), mostly literary periodical published by Rada židovských náboženských obcí v zemích České a Morav- skoslezské (Council of Jewish Religious Communities in Bohemia, Moravia and Silesia), during the 1950s and 1960s. Main subject of the thesis are the contents of JY, which I set in historical social, political and ideological context. In the thesis I concern myself with question, how image of Czechoslovak Jews provided by JY corresponds to the structure of contemporary Jewish community. Further I inquire, whether and how JY reflects the official limitation of Jewish identity solely to religious denomination. I also address question, how are represented relations of the Czechoslovak Jews to majority culture, especially Czech, and to the German culture, which historically constituted minority in the Czech lands. I concern myself with the presentation of Shoah, which was most linked to official ideological concerns. I also inquire about the diversity of artistic representations of the Shoah, included in JY. I conclude, that in correspondence with general gradual loosening of ideological pressure JY presents the variety of Czechoslovak Jewish...

Bc. Markéta Šebestová: Pojetí identity československých Židů v Židovské ročence (1954-1968) Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o Židovské ročence (dále ŽR), převážně literárně zaměřeném periodiku Rady židovských náboženských obcí v zemích České a Moravskoslezské, v 50. a 60. letech. Hlavním předmětem mého zájmu je obsah Židovské ročenky, který zasazuji do historického společenského, politického a ideologického kontextu. Zabývám se otázkou, jak obraz československých Židů, který ŽR předestírá, odpovídá tehdejší skladbě místní židovské komunity. Dále zkoumám, zda a jak se v ŽR odráží oficiální omezení pojetí židovství čistě na náboženské vyznání. Rovněž se věnuji otázce, jak jsou v ŽR líčeny vztahy československých Židů k většinové, zejména české kultuře a ke kultuře německé, která v minulosti v českých zemích tvořila menšinu. Zabývám se způsobem prezentace šoa, který je v rámci ŽR nejvíce svázán s oficiálními ideologickými nároky. Zkoumám rovněž, jak rozmanitá jsou umělecká ztvárnění šoa, která byla v ŽR publikována. Docházím k závěru, že ŽR v souladu postupným celospolečenským ideologickým uvolňováním zobrazuje československou židovskou komunitu mnohotvárně, ale některé fenomény zkresluje (německo-židovská kultura v českých zemích) či víceméně pomíjí (Židé původem z Podkarpatské Rusi).