The use of the comma in the multiple sentence in English: an analysis of the English conventions and style specifics of the comma in academic prose

Abstract

The present thesis analyses the use of the clausal comma in academic prose. The aim of this diploma thesis is to examine the hypothesis of relative inconsistency in the use of the comma in a multiple sentence formed by a native speaker of English. In Modern English, the descriptive approach prevails and therefore it is assumed that the comma usage varies. The factors that affect or, by interacting with other factors, contribute to the inclusion or the omission of the comma in a sentence are the length of the clause in both compound and complex sentences, the position of the clause in a sentence as well as the syntactic function of the adverbial clause in a complex sentence. The coordinate clauses are studied in terms of the presence and absence of the subject in the second conjoined clause and the semantic tightness of both clauses. Based on an analysis of 200 two-clause sentences (both compound sentences and complex sentences comprised of the matrix clause and an adverbial clause) excerpted from linguistic articles written by native speakers of English, the thesis categorises the sentences according to the dependency relation between the clauses, evaluates the frequency of the inclusion of the comma against its omission, and describes the potential factors that influenced the comma usage. The...

Diplomová práce analyzuje užití větné čárky v odborném textu. Hlavním cílem práce je ověřit hypotézu relativní nekonzistentnosti užití čárky v anglickém souvětí mezi rodilými mluvčími. V současné angličtině převažuje deskriptivní přístup, z čehož lze vyvodit, že úzus kolísá. Za faktory, které ovlivňují zahrnutí či vynechání čárky v souvětí, popř. k němu v rámci vzájemné interakce přispívají, byla označena délka klauze v obou typech souvětí, její pozice v souvětí a syntaktická funkce v případě příslovečných vět podřadného souvětí. U koordinovaných vět souřadného souvětí zkoumáme především přítomnost a nepřítomnost podmětu ve druhé větě či těsnost sémantického vztahu mezi klauzemi. Na základě analýzy 200 dvouvětných souvětí excerpovaných z lingvisticky zaměřených článků (jak souvětí souřadných, tak podřadných, složených z věty řídící a věty příslovečné), jejichž autory byli angličtí rodilí mluvčí, práce kategorizuje souvětí dle závislostních vztahů vět, vyhodnocuje četnost užití čárky oproti jejímu neužití a popisuje potenciální faktory, které úzus ovlivnily. Zjištění, jež se opírala o hypotézy formulované na základě odborné literatury, se do značné míry potvrdila. Také předpoklady týkající se úzu v koordinovaných větách se prokázaly. Ve slučovacím poměru byl výskyt čárky převážně syntakticky...