Mluvenost v dialogické elektronické komunikaci

Abstract

The subject of this thesis is orality in informal dialogic computer-mediated communication (henceforth CMC). This type of communication is represented by internet discussions, discussion fora, and Facebook posts. All these three genres are compared with informal spoken face-to-face dialogues. The data are covered by the Koditex corpus, which contains the CMC genres, and the Ortofon corpus of spoken language. The term orality can refer both to the realized communication form - spoken or written (so- called media orality) and to the summary of linguistic characteristics associated with the prototypical informal spoken dialogue (so-called conceptual orality). This thesis focuses only on conceptual orality, which is based on nine language features divided into the three following areas: dialogicity, spontaneity, and fulfilment of pragmatic needs of communication participants. The analyses show significant similarity between the functional use of features in both spoken and written communication. This applies primarily to the features associated with spontaneity (repetition of the same words, the presence of word fragments, typos and misspellings) and the fulfilment of pragmatic needs (discourse markers, pronoun non-dropping, iteration of graphemes). It follows that the selected CMC genres appropriately...

Tato disertační práce se zabývá problematikou mluvenosti v neformální psané elektronické komunikaci dialogického charakteru. Za zástupce tohoto typu elektronické komunikace byly vybrány internetové diskuse, diskusní fóra a facebookové statusy, které jsou porovnávány s neformálními mluvenými dialogy realizovanými v bezprostředním kontaktu účastníků. Materiálově se práce opírá o korpus Koditex, jehož součástí jsou i tři výše zmíněné žánry, a mluvený korpus Ortofon. Termín mluvenost může odkazovat jak k realizované komunikační formě - mluvené, či psané (tzv. mediální mluvenost), tak k souhrnu jazykových charakteristik spojených s prototypickým neformálním mluveným dialogem (tzv. konceptuální mluvenost). Předmětem výzkumu je nicméně pouze konceptuální mluvenost, která je pro účely této práce dále zúžena na devět jazykových rysů rozdělených do tří oblastí podle toho, zda jsou předchozími výzkumy považovány za charakteristické projevy dialogičnosti, spontánnosti, nebo snahy o naplnění pragmatických potřeb účastníků komunikace. Jednotlivé analýzy ukazují výraznou podobnost ve funkčním využití rysů v mluvené i psané komunikaci. Týká se to především rysů spojených se spontánností (opakování stejných slov, přítomnost slovních fragmentů, překlepů a přeřeknutí) a naplňováním pragmatickým potřeb (diskurzní...