| dc.description.abstract | Zatímco česká společnost prochází od roku 1989 změnami, které jsou pro ni nové a s nimiž si občas neví příliš rady, mohlo by se zdát, že sféra soukromého života, tedy sféra týkající se rodiny a rodinných vztahů, zůstává jistotou, kterou bývala. Výzkumy ukazují, že ženy si začaly budovat pracovní kariéry, do domácností neodešly a dál vydělávají peníze a pokládají se za živitelky rodin spolu se svými manželi. Již třetí generace českých žen zakouší, co to znamená starat se o rodinu a současně být prakticky celý život zaměstnána. Ženy přitom stále mají o čtvrtinu nižší příjmy než muži. Statistická data ukazují, že ženy z celého světa nedosahují na poli zaměstnanosti takových úspěchů jako muži. Projevuje se to především nižšími mzdami, obtížnějším dosahováním řídících a rozhodovacích pozic jak v soukromé, tak veřejné sféře, profesní prestiží, stejně tak jako větší nezaměstnaností, a to i v zemích, ve kterých je přítomnost žen na trhu práce běžnou praxí a má dlouholetou tradici. Česká společnost devadesátých let je obdobím skrytých i manifestovaných nerovností mezi muži a ženami. Mladé ženy si sice nemusí zajišťovat svou sociální pozici manželskou smlouvou, ale v reálném světě pracovního trhu obtížně dosahují toho čeho muži. Mnohé výzkumy však opakovaně potvrzují, že není možno tyto rozdíly plně vysvětlit odlišnou strukturou vzdělání mužů a žen, rozdílným charakterem kvalifikace, různým věkovým složením, délkou praxe nebo zařazením v tarifních stupních. | cs_CZ |
