Subjektivita a složené partikule v japonštině

Abstract

Složené partikule jsou součástí rozsáhlé skupiny gramatických prostředků majících v japonštině potenciál vyjadřovat subjektivní hlas mluvčího. Tato práce analyzuje složené partikule s cílem prověřit subjektivní preference mluvčích při možnosti výběru ze dvou variantních partikulí a v případě, že tato možnost není. V práci jsou nejprve definovány složené partikule podle Juriko Sunakawy, která staví na výzkumu predikační teorie, v podobě, jakou jí dal Motoki Tokieda. Složené partikule jsou poté vztaženy k teoretickému rámci subjektivity a subjektivizace Elizabeth C. Traugott. V druhé části práce je korpusová analýza dvou významově podobných složených partikulí ni šite wa, wari ni; dake ni, dake atte; a nepárové to mo naru to s ohledem na lexikální okolí, zdrojové zastoupení a souvýskyt s indikátory subjektivity. Analyzovaná skupina partikulí se projevila jako kontextuálně specifická. Srovnáním podobných partikulí byly v užití zjištěny preference mluvčích, které se projevily nehledě na registr. Nepárové to mo naru to vykazovalo tendence pojit se na úzký okruh témat stejně jako partikule, které existují ve varietě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Compound particles are part of a wide group of grammatical devices in Japanese having the potential to express the subjective voice of the speaker. The thesis analyses compound particles with the goal to test subjective preferences of speakers in the case of having (or not having) possibility to choose from two similar particles. Firstly, the thesis deals with the definition of compound particles according to Yuriko Sunakawa, the successor to the "predicating theory" in its later form by Motoki Tokieda. Compound particles are then related to the theoretical framework of subjectivity and subjectivization by Elizabeth C. Traugott. In the second part, there is a corporal analysis of two semantically similar compound particles ni shite wa - wari ni, dake ni - dake atte, and a single to mo naru to, with regard to their contextual surrounding, coocurence with subjectivity indicators, and sources. The analysed group of particles was proven to be context specific. By comparing the usage of similar compound particles it was possible to pinpoint subjective preferences regardless of the register. The single to mo naru to showed tendencies to appear in a narrow range of topics similarly as the particles existing in a variety. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)