MIMO-LIDSKÉ: proměny obrazu člověka v malířství druhé poloviny čtyřicátých až šedesátých let 20. století. Teoretická a metodologická východiska.

Abstract

The dissertation thesis deals with the interpretation of the "beyond-the-man" concept, which is being interpreted, on one hand, as a part of the art-theoretical and art-historical European modernity of the end of the 19th and beginning of the 20th century, on the other hand, as a theoretical and methodological starting point for an interpretation of the transformation of the human image in the painting of the second half of the 1940s until the beginning of the 1960s. The foundation for such an interpretation is an assumption of the necessary transformation of the intellectual concepts after the World War II, as it was postulated by Theodor W. Adorno and how it was researched by Giorgio Agamben and Miroslav Petříček in the political-philosophical discourse. The thesis thus researches the "beyond-the-man" concept in the theory and history of art of the end of the 19th and beginning of the 20th century in a way of it being as re-formulated art-creative concept after 1945, evident especially in abstract painting. The interpretation of the "beyond-the-man" concept is developed on reading of Fritz Novotny's interpretation of Paul Cézanne's art from the beginning of the 1930s. Novotny in Cézanne's painting described the concept of "beyond-the-man" (Außermenschlichkeit) as a breaking point of the...

Práce se zabývá interpretací "mimo-lidského", a to jako na jedné straně uměleckoteoretické a uměleckohistorické problematiky evropské moderny konce 19. a první poloviny 20. století, na straně druhé jako teoretického a metodologického východiska pro výklad proměny obrazu člověka v malířství druhé poloviny čtyřicátých až šedesátých let 20. století. Základem pro takovou interpretaci je předpoklad nutné proměny myšlení po skončení druhé světové války, jak ji od druhé poloviny čtyřicátých let postuloval Theodor W. Adorno a jak se jí v politicko-filosofickém diskursu věnovali Giorgio Agamben a Miroslav Petříček. Práce tedy zkoumá "mimo-lidskost" v teorii a dějinách umění konce 19. a první poloviny 20. století ve smyslu znovu-formulovaného konceptu v umělecké tvorbě po roce 1945, především v abstraktním malířství. Výklad "mimo-lidského" je vypracován na základě interpretace umění Paula Cézanna Fritzem Novotnym z počátku třicátých let 20. století. Novotny v Cézannově malířství charakterizoval "mimo-lidskost" (Außermenschlichkeit) jako zlomový okamžik vývoje evropského umění, jenž určoval charakter umělecké tvorby celého 20. století: "mimo- -lidskost" spočívala především v negaci člověka v tvůrčím uměleckém procesu, a to jako objektu - čili ve významu tematizace člověka v umění - a i subjektu, tudíž jako...