Právní vědomí.

Abstract

Diploma thesis aims to present different conceptions of legal consciousness, to highlight their historical and socio-cultural contexts and to outline their possible progress in selected directions. First chapter presents several textbook definitions of legal consciousness, including a comparison of "European" and "American" conceptions. Chapter 2 introduces and compares other expressions usually used in connection with legal consciousness - sometimes as synonyms, sometimes emphasizing some of its components or specific author's approach. Chapter 3 then accentuates historical dimension of legal consciousness, with examples of its ideological conceptions "with attributes" (socialist, revolutionary, popular legal consciousness). These three chapters constitute descriptive, overviewing part; possible synthesis is then concluded in Chapter 4. At first, it identifies three "inner" dimensions which arise from presented conceptual field and which need to be clarified if we want to talk about legal consciousness with sufficient precision: which component we focus on, which part of law and whose legal consciousness are concerned. After that we distinguish three kinds of discourse, that is, how the legal consciousness is talked about: lawyers, sociologists and educators or "users of law" approach it with different...

Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...