The Gap between Policy and Practice: Dublin Regulation III in Post-Overburdened Italy

Abstract

Tato práce se zabývá pojistkami a garancemi pro žadatele o azyl, které jsou obsaženy v nařízení Dublin III (Články 4 a 5). Jejím cílem je porozumět tomu, proč italská státní správa nejedná v souladu s těmito právy, jež jsou nicméně garantována v přímo aplikovatelné legislativě EU, a které je možno okamžitě uplatnit. Tato studie se soustředí na překážky vymáhání těchto práv, zkoumá faktory, které mohou bránit jednání v souladu se zákonem, z nichž některé mohou být méně zjevné než jiné. Ještě před tím, než přistoupíme k technické analýze problému z pohledu konkrétních zkušeností, odmítneme původně předpokládaný argument "přetíženého periferního státu", jelikož Itálie, jak práce ukazuje, nebyla v posledních dvou letech touto otázkou přetížena díky nedávno přijatým opatřením. Přesto však nejedná v dostatečném souladu s platnými nařízeními.Výsledky ukazují na dva hlavní faktory: nevyhovující zdroje státní správy bez dostatku personálu, školení a autonomie, dále chybějící kontrola a sankce ze strany EU a dalších národních orgánů a také chybějící právní tlak zdola a soudní procesy. Výsledky dále poukazují na možné politické zásahy do činnosti státní správy ve smyslu nedodržování článků nařízení, což však nebylo přímo potvrzeno. Tato tvrzení budou vyžadovat podrobnější výzkum. Klíčová slova: Jednání v...

Focused on procedural safeguards for asylum seekers contained within Dublin Regulation III (Articles 4 and 5), this thesis has the aim of understanding why Italian administrations are still not compliant with these rights, which are nevertheless guaranteed in directly applicable and immediately enforceable EU legislation. This study turns its attention to the enforcement obstacles, and explores the factors that might impede compliance with the law, some of which appeared less self-evident than others. Before proceeding to a technical on-the-ground analysis of the problem informed by expert interviews, the previously assumed argument of 'overburdened peripheral state' is first taken off the debate, since, as the thesis explains, due to recent policies, Italy has not been burdened during the last two years and yet has still been demonstrating lack of compliance. The results point to two clear distinct factors: a poor administration lacking staff, training and autonomy, as well as a lack of control and sanction from EU and National entities, and lack of litigation from below. Further results hinting at the potential existence of political interference in administrations' non-application of these articles have also been highlighted but not confirmed as those are in need of more thorough research....