Protiislámský protest v České republice

Abstract

The thesis captures the anti-Islamic protest between 2015-2016, which accelerated after the attack on the Paris editorial of Charlie Hebdo on 7 January 2015 and during the so-called refugee crisis. The author analyzes short interviews she made at demonstrations organized especially by the group around the Facebook page Islam in the Czech Republic, and from semi-structured interviews with selected participants, as well as from participating observations at demonstrations. Using a discursive analysis and biographical method of work, she creates an ideological map of the movement, its basic tropics, and the attitudes. This ideological map consists of three perspectives: In the first chapter, a image of distant another, created mainly through media experience, involving the image of Muslims and Islam. In the second chapter, the image of close another created in a longer-term perspective and in opposition to one's own political and social identity. In the second chapter, the author also describes how the image of those who do not belong to the community (nation, state, Europe) is constructed. The third perspective is the image of the West, which combines elements of both distant and close another. The perspective that emerges in each of these chapters is a gender perspective and how different images of...

Bakalářská práce zachycuje protiislámský protest mezi léty 2015-2016, který akceleroval po útoku na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo 7. ledna 2015 a během tzv. uprchlické krize. Autorka analyzuje krátké rozhovory, které nasbírala na demonstracích pořádaných zejména skupinou kolem facebookové stránky Islám v České republice nechceme, polostrukturované rozhovory s vybranými účastníky, a dále zúčastněné pozorování na demonstracích. Pomocí diskurzivní a biografické metody práce vytváří ideologickou mapu hnutí, jejích základních tropů a postojů. Tato ideologická mapa je zachycena do tří perspektiv: V první kapitole obraz vzdáleného jiného, který se vytváří zejména prostřednictvím mediální zkušenosti, zahrnující obraz muslimů a islámu. V druhé kapitole obraz blízkého jiného, který je konstruován v dlouhodobější perspektivě a v opozici proti vlastní politické a společenské identitě. V druhé kapitole autorka také popisuje způsoby, skrze něž se konstruuje obraz těch, jenž do komunity (národ, stát, Evropa) nepatří. Třetí perspektivou je obraz Západu, který v sobě kombinuje prvky blízkého i vzdáleného jiného. Perspektiva, která se objevuje v každé z těchto kapitol je genderová perspektiva, tedy jak se v jednotlivých obrazech odrážejí jiné představy o rolích a postavení mužů a žen.