Hra změn, diferencí, nenávazností a trhlin. Vidění filmového znaku Seijuna Suzukiho prostřednictvím filosofie Jacquese Derridy

Abstract

This bachelor thesis deals with the relationship of the thoughts of the French post-structuralist philosopher Jacques Derrida and the film theory, or film media, respectively. Assumption of the thesis is folowing: The film sign, like other signs, does not show a coherent structure; instead of that is being filled with changes, breaks, gaps or cracks. The first part of the thesis focuses on the analysis of some Derrida terms: Supplement, Differänce, Hymen, and the iterable structure of a sign. The follow-up section relates Derrida's theory to the discourse of media philosophy, specifically to the thoughts of the German philosopher Dieter Mersch. The third part deals with the nature of the film suplement, thus, the relationship between the reality of the film and the representation of reality by the film. This lead up to a key chapter, which substitutes the film-analogue for the film-inscription. The final part deals with a deconstruction of the Japanese film Tokyo nagaremono (1966), which was chosen as an effective example of previously discussed theory - a structure of changes, breaks, gaps or cracks. Keywords Deconstruction, media philosophy, Jacques Derrida, Dieter Mersch, post-structuralism, Seijun Suzuki

Tématem bakalářské práce je vztah myšlení francouzského post-strukturalistického filosofa Jacquese Derridy a filmové teorie, resp. filmového média. Teze předkládané studie zní: Filmový znak, podobně jako jiné znaky, nevykazuje koherentní strukturu; místo ní je naplněn změnami, zlomy, puklinami či trhlinami. První část textu se zaměřuje na analýzu některých Derridových pojmů: suplementu, diferӓnce, hymen a iterabilní struktury znaku. Navazující druhá část Derridovu teorii vztahuje k diskurzu mediální filosofie, konkrétně k myšlení německého filosofa Dietera Mersche. Třetí část pojednává o povaze filmového suplementu, tedy o vztahu mezi filmem realitou, či reprezentování reality filmem. Vyústěním této části je klíčová kapitola nahrazující film-analogon filmem-vpisem. Závěrečná část je věnována dekonstrukci japonského snímku Tokyo nagaremono (1966), jenž byl zvolen jako praktický příklad v předchozím textu rozvinuté teorie - struktury změn, zlomů, puklin či trhlin. Klíčová slova Dekonstrukce, mediální filosofie, Jacques Derrida, Dieter Mersch, post-strukturalismus, Seijun Suzuki