http://hdl.handle.net/20.500.11956/1896 Second Faculty of Medicine Tue, 26 May 2026 09:55:40 GMT 2026-05-26T09:55:40Z https://https://dspace.cuni.cz:443/bitstream/id/91a9bf7b-e085-4d17-be1d-1658caa42265/ http://hdl.handle.net/20.500.11956/1896 http://hdl.handle.net/20.500.11956/207961 Biokompatibilita a oseointegrace dentálních implantátů z nanostrukturního titanu http://hdl.handle.net/20.500.11956/207961 http://hdl.handle.net/20.500.11956/207960 Molekulární typizace lymfomů a sledování minimální reziduální/diseminované nemoci Diagnostika a správná klasifikace lymfomů vyžaduje komplexní laboratorní přístup. Základem je klasické histopatologické, morfologické a cytologické vyšetření, na které navazuje imunohistochemický průkaz exprese proteinů, vyšetření metodami fluorescenční in situ hybridizace, a analýza nukleových kyselin molekulárními metodami. Mnohdy je výhodné, když se základním vyšetřením probíhá zároveň nebo mu předchází vyšetření pomocí průtokové cytometrie. Důležitá je také komunikace s klinickými spolupracovníky – onkology, hematology, internisty a zobrazovacími specialisty. Na příkladu osmi kazuistických případů chceme dokumentovat účelnost komplexního laboratorního přístupu v diagnostice lymfomů. V některých případech by bez specializovaných vyšetření nebyla správná diagnostika možná, někdy mohou být naopak některé dílčí výsledky zavádějící. Proto je vhodné, aby všechny speciální laboratoře zaměřené na hematopatologickou diagnostiku byly součástí jednoho pracoviště, tedy ústavu či oddělení patologie, a bylo tak možné jednotlivá vyšetření jednoduše a účelně propojit. Tímto přístupem je možné dospět k přesné diagnóze ve většině případů a tak vyhovět nárokům kladeným na správné zařazení lymfomů pro následnou terapii nemocných.; Complex laboratory investigation is necessary for the diagnosis and relevant classification of lymphomas. The classical histopathological morphology and cytology investigation is essential, but further investigations such as immunohistochemistry and fluorescence in situ hybridization are necessary. It is also important to employ flow cytometry as a method of investigation running synchronously or preceding the histopathological approach. Last but not least, the investigation of nucleic acids in lymphoma by molecular approaches is necessary and has become an everyday practice. Communication between pathologists and clinical colleagues (oncologists, hematologists, internal medicine specialists and radiologists) is very important. We demonstrate the necessity of a complex diagnostic approach to lymphomas and an appropriate interpretation of all laboratory investigations giving examples of eight patients with various types of lymphomas. In some cases, it is impossible to properly diagnose a lymphoma without molecular investigation. Occasionally, the results of the molecular investigation may be misleading and/or may be inaccurately interpreted, leading to an incorrect conclusion. For that reason, it is very important to incorporate all specialized laboratories and their teams under one roof (preferably that of pathology departments), enabling tight and daily cooperation between the specialists. This is the way to reach a precise diagnosis in a majority of cases, as well as how to comply with clinical expectations of properly classified lymphomas for a targeted therapy for patients. http://hdl.handle.net/20.500.11956/207960 http://hdl.handle.net/20.500.11956/207943 Aktívna jazva Úvod: Jazva je menejcenným väzivovým tkanivom, ktoré vzniká po hojení poranení mäkkých tkanív. V prípadoch, kedy jazva spôsobuje obmedzenie vzájomnej posunlivosti jednotlivých vrstiev mäkkých tkanív, ktoré môže viesť k funkčným poruchám pohybového systému a tvorbe bolestivých syndrómov, sa môže jednať o aktívnu jazvu. Klinický obraz: 33-ročná pacientka s takmer 6-ročnou jazvou po cisárskom reze; pri vyšetrení bola v ľavej časti jazvy v oblasti hypogastria zistená zvýšená tuhosť a znížená posunlivosť voči okolitému tkanivu, bez známok hypertrofie či začervenania. Intervencia a výsledky: Techniky mäkkých tkanív na mobilizáciu a obnovenie vzájomnej posunlivosti jednotlivých vrstiev mäkkých tkanív a jazvy. Na zvýšenie efektivity techniky mäkkých tkanív sa predtým použil terapeutický ultrazvuk. Pacientka po terapii cítila menší ťah na ľavej strane jazvy , zlepšila sa mobilita mäkkých tkanív v okolí jazvy, výsledky kineziologického rozboru sa nezmenili. Záver: Aktívna jazva je komplexnou patológiou s rôznymi klinickými prejavmi. Práce s touto problematikou ukázali, že obnovením hybnosti mäkkých tkanív v jej oblasti môžeme uľaviť pacientom a zmierniť dopady jej aktivity. Toto nebol prípad našej pacientky, ktorá aktívnu jazvu nemala. Kľúčové slová jazva, mäkké tkanivá, extracelulárna matrix, hojenie...; Background: The scar is an inferior fibrous tissue, which is formed after the lesion of soft tissues. In the cases where scars cause restriction of soft tissue mobility and it's ability to shift against underlying tissues, which might lead to the locomotor dysfunction and formation of pain syndrome, might be the cases of the active scars. Clinical features: A 33-year old patient with an almost 6-year old scar from C-section, during the examination the left part of the scar was stiffer and showed decreased mobility and shifting towards surrounding tissues, with no signs of hypertrophy or redness. Intervention and outcome: soft tissue techniques had been used for mobilization of scar tissue and it's surrounding soft tissues with restoration of their ability to shift against underlying tissues. To improve the efficiency of this treatment, therapeutic ultrasound was used before the soft tissue techniques. After the treatment the patient felt decreased level of stiffness in the left scar area , the soft tissue mobility in the proximity of the scar improved, however the results of kinesiologic assessment remained the same after intervention . Conclusion: The active scar is a complex pathology with various clinical features. Studies had shown that by restoring the mobility of soft tissues in its area we... Wed, 01 Jan 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/207943 2025-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207896 Porucha čichu a jiné biomarkery neurogedenerativních onemocnění http://hdl.handle.net/20.500.11956/207896