http://hdl.handle.net/20.500.11956/96159 Volume 2016 2026-04-04T22:57:51Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/97174 Reformismo y economía militar en la Nueva Granada durante el siglo XVIII Serrano, José Manuel This study focuses on the relationship between the military reforms of the New Granada in the 18th century and on military administration, including its expenses. Furthermore, it analyzes the relationship between the fiscal and militar administration and the defence objectives of the Viceroyalty of New Granada. Àe main idea is to set up the political and administrative reasons why the New grenada became one of the most important geopolitical territories in the Caribbean during the 18th century. It also analyzes connections between military reforms and taxes.; Este artículo investiga la relación entre las reformas militares del siglo XVIII en Nueva Granada y la administración militar, incluyendo los gastos. Igualmente, analiza las relaciones entre la estructura de la administración fiscal-militar y los objetivos de defensa del virreinato de Nueva Granada. La idea principal es establecer las bases políticas y administrativas que convirtieron al territorio de Nueva Granada en uno de los enclaves geopolíticos más importantes del Caribe durante el siglo XVIII, describiendo los elementos que conectan las reformas militares con la fiscalidad militar. 2016-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/97179 The evolution of the British secret service and the role of Alastair Guthrie Denniston Bokša, Michal Hlavním cílem předložené studie je poskytnout obecný popis vývoje britského Vládního kódovacího a šifrovacího ústavu (Government Code and Cypher School; GC&CS) pod vedením někdy kontroverzního Alastaira Guthirena Denniston v letech 1919–1942. Studie zdůrazňuje zejména Dennistonem řízenou transformaci GC&CS v efektivní organizaci navzdory nedostatku finančních zdrojů, pokračující zveřejňováním dešifrovaných zpráv britskou vládou a rozhodnutí ministerstva financí zastavit veškerý vývoj spojený s šifrovacími stroji. Navzdory nespočtu úspěchů je Dennistonovo vedení často posuzováno pouze podle krize, jíž si GC&CS prošel především v roce 1941. Autor v závěru článku celkově hodnotí (vesměs pozitivně) roli, kterou Alastair Guthrie Denniston hrál ve vývoji GC&CS.; The main aim of this paper is to provide a comprehensive understanding of development of the Great Britain’s Government Code and Cypher School (GC&CS) under the sometimes controversial leadership of Alastair Guthrie Denniston from 1919 to 1942. Article underlines that Denniston managed to turn GC&CS into an effective organization in defiance of the lack of funding, continuous publications of decrypted messages by the British cabinet, and Treasury’s decision to halt all research related to the development of a cypher machine. Despite numerous successes has been Denniston’s leadership often judged only according to the period of GC&CS’s administrative crisis particularly in 1941. Consequently, this paper will conclude by highlighting a complex, yet mostly positive, role that Alastair Guthrie Denniston played in the development of GC&CS. 2016-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/97068 Cesta k nezávislosti? Britsko-kanadské vztahy a důsledky uzavření americko-kanadské Platýzové smlouvy z roku 1923 Valkoun, Jaroslav Příspěvek je založen na analýze britsko-kanadských vztahů v souvislosti s uzavřením americko-kanadské Platýzové smlouvy z roku 1923 se zvláštním zřetelem ke konstitucionálním vztahům mezi mateřskou zemí a dominii, jež tvořily vedle imperiální zahraniční a hospodářské politiky jednu z nejvýznamnějších a nejzajímavějších kapitol britských imperiálních dějin ve dvacátých letech 20. století. Po skončení první světové války zastávali někteří zámořští představitelé názor, že dominia jsou rovnoprávné země s Británií, že se již nenachází v subsidiárním postavení a že je pojí společné závazky vůči Koruně a členství v britském impériu. Okolnosti a diskuse, které doprovázely vyjednávání a uzavření tzv. Platýzové smlouvy mezi Spojenými státy americkými a dominiem Kanada se nemalou měrou odrazily v potřebě jasněji vymezit konstitucionální postavení dominií a problematiku sjednávání, signování a ratifikování mezinárodních smluv.; The contribution is focused on the analysis of the British-Canadian relations in connexion with the Conclusion of the American-Canadian Halibut Treaty of 1923 with special regard to the constitutional relations between the mother country and its Dominions, which along with foreign and economic policy formed one of the most significant and interesting chapters in British imperial history in the 1920s. AÝer the First World War, some overseas representatives maintained a position that the Dominions were now equal countries with Britain and, on top of that, that they were no longer in a subsidiary position and were united by common obligations towards the Crown and their membership in the British Empire. Àe circumstances and discussions that accompanied the negotiation and conclusion of the Halibut Treaty between the United States of America and the Dominion of Canada all were reflected to a large extent in a clearer definition of the constitutional status of the Dominions and the problems of negotiation, conclusion and ratification of international treaties. 2016-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/97064 Creole patriotism vs. religious enthusiasm in 19th century Caribbean: The case of Peter Blair Křížová, Markéta Článek shrnuje životní příběh Petera Blaira z Jamajky (1835–1897), člena Moravské církve a dlouholetého učitele a misionáře na Pobřeží Moskytů. Na pozadí tohoto příběhu a v širším kontextu studia moravských misií v Novém světě jsou analyzovány procesy utváření identit v koloniálním a postkoloniálním Karibiku, problémy rasové, národní a náboženské (sebe)identifikace, ale zejména mechanismy „kreolizace“, tedy kulturního a sociálního „zakořeňování“, utváření nových a koherentních sociálních formací z roztříštěnosti způsobené kolonizací.; The article resumes the life story of Peter Blair from Jamaica (1835–1897), member of the Moravian Church and long-term teacher and missionary on the Mosquito Coast. On this background and in the broader context of the study of Moravian Church missions in the New World are analyzed the processes of identity making in the colonial and post-colonial Caribbean, the problems of racial, national and religious (self)identifications, but especially the mechanisms of “creolization”, i.e. the cultural and social “regrounding”, the formation of new and coherent social formations out of the fragmentation brought about by the colonization. 2016-01-01T00:00:00Z