http://hdl.handle.net/20.500.11956/1938 Theses 2026-04-30T16:27:07Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207838 Neplacené stáže pohledem pracovního práva Neplacené stáže pohledem pracovního práva Abstrakt Práce zkoumá koncept neplacených stáží, a to jednak z pohledu jejich teoretického právního zařazení, jednak z pohledu reálné praxe, přičemž hlavním předmětem zájmu je hypotéza jejich potenciálního rozporu s objektivním právem. Nabízí analýzu historie, právní úpravy a jurisprudence jak české, tak zahraniční a evropské; právní úpravu pak porovnává s faktickou realitou náhledem legality za současného uvážení perspektivy legitimity. Stáže jsou nejprve zkoumány co do své historie a geneze: práce se pro tento účel zaměřuje nikoli toliko na naše území, nýbrž jde i za jeho hranice; v obou případech představuje, mimo faktickou realitu a vývoj, i relevantní právní úpravu. Došedši současnosti, nabízí možnou metodiku dělení stáží, již následující text přebírá. Z množiny předmětu práce rovněž vyčleňuje některé specifické instituty, jež nejsou jejím předmětem. Následně je fenomén stáže popsán jako jev současnosti: jsou představena relevantní data o stážích ve světě, v Evropě i v Česku, přičemž značně limitované údaje věnující se českému prostředí jsou doplněny vlastním výzkumem realizovaným pro účely práce. Takto nabyté poznatky jsou pak analyzovány z hlediska (pracovního) práva: jsou představeny právní nástroje a dokumenty, které se stážemi zabývají, a jsou rovněž...; Unpaid Internships from a Labour Law Perspective Abstract The thesis examines the concept of unpaid internships from the viewpoint of their theoretical legal nature and that of actual practise, with the main subject of interest being the hypothesis of their potential conflict with objective law. The text offers an analysis of the history, legislation and case law both Czech, worldwide and European; legislation is then compared with reality from the perspective of legality with simultaneous consideration of that of legitimacy. First, internships are examined as to their history and genesis: for this purpose, the thesis focuses not only on our territory but goes also beyond its borders; in both cases it introduces, beyond factual reality and its development, also the relevant legal framework. Having reached the present, it proposes a possible methodical typology of internships, which the subsequent text follows. It also separates certain specific institutes, which are do not fall under the topic of the thesis. The phenomenon of the internship is then described as a phenomenon of today: relevant data focusing on internships worldwide, in Europe and in Czechia is introduced, whereas the greatly limited data focusing on the Czech environment is supplemented by research realised for the purposes of this thesis.... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207837 Právní aspekty Gender Pay Gapu Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku rozdílného odměňování žen a mužů v pracovněprávních vztazích, označovanou jako Gender Pay Gap. Hlavním cílem práce je analyzovat právní rámec zákazu diskriminace a zásady rovného zacházení v oblasti odměňování a posoudit, jakým způsobem právní úprava reaguje na přetrvávající nerovnosti mezi ženami a muži na trhu práce. V práci se k problematice přistupuje nejdříve z teoretického hlediska vymezením základních pojmů a principů, na které navazuje podrobný rozbor současné právní regulace na úrovni Evropské unie a České republiky. Zvláštní pozornost je věnována nejnovější unijní právní úpravě v oblasti transparentnosti odměňování a úvahám nad jejím možným dopadem na aplikační praxi v českém prostředí. Součástí práce je rovněž přiblížení aktuálního stavu Gender Pay Gapu v České republice a jeho vývoje v posledních letech na základě vybraných hodnoticích ukazatelů a indexů. V první části práce jsou vymezeny základní pojmy související s diskriminací, rovností a zásadou rovného zacházení, které tvoří teoretický rámec zkoumané problematiky. Následující část se věnuje právní úpravě rozdílného odměňování žen a mužů, a to jak na úrovni mezinárodního práva, práva Evropské unie, tak vnitrostátního právního řádu České republiky, včetně úvah nad implementací...; This thesis addresses the issue of unequal remuneration of women and men in employment relationships, commonly referred to as the Gender Pay Gap. The main aim of the thesis is to analyze the legal framework governing the prohibition of discrimination and the principle of equal treatment in the field of remuneration and to examine how the legal regulation responds to persistent inequalities between women and men in the labour market. The thesis approaches this issue both from a theoretical perspective, through an analysis of the legal regulation of equal pay, and from the perspective of the current legal framework at the level of the European Union and the Czech Republic. Attention is paid to the most recent EU legislation on pay transparency and to considerations regarding its potential impact on the application practice within the Czech legal environment. The thesis also outlines the current state of the Gender Pay Gap in the Czech Republic and its development in recent years, based on selected evaluative indicators and indices. The first part of the thesis defines the basic concepts related to discrimination, equality and the principle of equal treatment, which form the theoretical framework of the examined issue. The following part focuses on the legal regulation of unequal pay between women and... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207836 Telemedicína v Evropské unii 71 Telemedicína v Evropské unii Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje právní úpravě telemedicíny v Evropské unii a problematice přeshraničního poskytování telemedicínských služeb. Analyzuje stávající právní rámec, který je na unijní úrovni značně omezený a stanoví pouze kolizní normu pro určení rozhodného práva v případě přeshraničního poskytování telemedicínských služeb. V návaznosti na tuto analýzu práce hodnotí, zda je současná právní úprava dostačující a zda by bylo vhodné a nezbytné harmonizovat některé aspekty poskytování telemedicíny v rámci Evropské unie. Tato otázka je posuzována rovněž v kontextu nedávného judikátu SDEU ve věci C-115/24, Österreichische Zahnärztekammer, který se vůbec poprvé zabýval výkladem pravidel pro telemedicínu a překážkami, které vnitrostátní právo klade zahraničním poskytovatelům. Práce je strukturována do tří kapitol. První kapitola vymezuje pojem telemedicíny a její existující definice vycházející zejména z odborných nelegislativních dokumentů, z nichž vychází i unijní právo, které vlastní definici pro telemedicínu neobsahuje. Tato kapitola dále představuje praktické využití telemedicíny a historický vývoj jejího používání, včetně neúspěšných snah o její legislativní zakotvení. Druhá kapitola zasazuje telemedicínu do kontextu právního rámce Evropské unie. Nejprve se...; 73 Telemedicine in the European Union Abstract This thesis deals with the legal regulation of telemedicine in the European Union and the issue of cross-border provision of telemedicine services. It analyses the existing legal framework, which is rather limited at the EU level and only sets out a conflict-of-law rule for determining the applicable law in the case of cross-border provision of telemedicine services. Following this analysis, the thesis assesses whether the current legal regulation is sufficient and whether it would be appropriate and necessary to harmonise certain aspects of telemedicine provision within the European Union. This issue is also assessed in the context of the recent judgement of the Court of Justice of the European Union in Case C-115/24, Österreichische Zahnärztekammer, which dealt for the first time with the interpretation of the rules on telemedicine and the obstacles that national law places on foreign providers. The thesis is structured in three chapters. The first chapter defines the concept of telemedicine and its existing definitions, based in particular on non-legislative technical documents, which also form the basis of EU law, which does not contain its own definition of telemedicine. This chapter also presents the practical use of telemedicine and the historical... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207829 Dědické tituly podle evropského nařízení o dědictví Dědické tituly podle evropského nařízení o dědictví Abstrakt Tato disertační práce se zaměřuje na vymezení a srovnání jednotlivých dědických titulů v kontextu Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) Č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Nařízení zásadním způsobem mění přístup k přeshraničnímu projednávání dědictví, a to zejména tím, že zavádí princip jediného řízení, kdy základním ukazatelem pro určení rozhodného práva, kterým se bude dědické řízení řídit jako celek, je obvyklý pobyt zůstavitele v době jeho smrti. Určení obvyklého pobytu je však v praxi často spornou otázkou, neboť nařízení jeho definici výslovně nestanoví a ponechává ji na posouzení všech relevantních okolností života zůstavitele. Cílem disertační práce je vymezit dědické tituly ve smyslu evropského nařízení o dědictví, tedy zejména závěť, dědickou smlouvu a společnou závěť, a následně analyzovat jejich úpravu v jednotlivých členských státech, na které se nařízení vztahuje a ukázat rozdíly i společné rysy jednotlivých úprav. V jednotlivých kapitolách je proto nejprve představeno pojetí dědických titulů v konkrétním členském státě a poté jsou tyto závěry porovnávány s českou právní úpravou. Analýza...; Succession titles under the EU Succession Regulation Abstract This dissertation focuses on defining and comparing individual succession titles in the context of Regulation (EU) No. 650/2012 of the European Parliament and of the Council concerning jurisdiction, applicable law, the recognition and enforcement of decisions, and the acceptance and enforcement of authentic instruments in matters of succession, as well as the creation of the European Certificate of Succession. The Regulation fundamentally changes the approach to cross-border succession proceedings by introducing the principle of a single succession procedure governed by the law of the state in which the deceased had their habitual residence at the time of death. However, determining habitual residence often proves contentious in practice as the Regulation does not contain an explicit definition, instead leaving its assessment to the evaluation of all relevant circumstances of the deceased's life. This dissertation aims to define succession titles under the Regulation, particularly wills, inheritance contracts, and joint wills. It then analyses how these titles are regulated in the Member States to which the Regulation applies, identifying both differences and common features among these legal frameworks. Each chapter first introduces the concept... 2026-01-01T00:00:00Z