First Faculty of Medicine http://hdl.handle.net/20.500.11956/1895 2026-04-17T14:59:10Z 2026-04-17T14:59:10Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/199828 2026-04-17T12:17:21Z 2025-01-01T00:00:00Z

Teorie a trendy ve výživových doporučeních v meziválečném období This thesis investigates the evolution of nutritional guidelines in interwar Czechoslovakia (1918-1939), with an emphasis on the intersection of scientific discourse, state health policy, and everyday dietary practices. Employing historical research methodology, the study draws upon primary sources, including period medical texts, cookbooks, and official public health documents. It explores how nutritional recommendations were communicated to the public and to what extent they influenced dietary habits among different social groups. The findings reveal that interwar nutritional strategies prioritized availability, frugality, and the prevention of undernutrition, reflecting the economic and epidemiological realities of the time. Nutrition was not regarded solely as a preventive measure but also as a therapeutic instrument-particularly in relation to infectious diseases such as tuberculosis. In contrast to the individualized approaches prevalent in contemporary nutritional science, dietary recommendations in the interwar period were broadly standardized, although targeted regimes were developed for specific population groups, particularly the ill. keywords: nutrition, dietary guidlines, interwar period, Czechoslovakia, public health; Diplomová práce se zabývá vývojem výživových doporučení v meziválečném Československu v letech 1918-1939. V kontextu politických, ekonomických a zdravotních proměn analyzuje, jak se vědecké poznatky a státní politika promítly do každodenních stravovacích návyků obyvatelstva. Práce využívá metody historického výzkumu a čerpá z dobových dokumentů, lékařských textů a kuchařských knih. Cílem je zmapovat vztah mezi oficiální výživovou osvětou a reálnou výživovou praxí napříč sociálními vrstvami. Výsledky ukazují, že meziválečná výživa se vyznačovala nižším stupněm průmyslového zpracování potravin, vyšším podílem sezónních a rostlinných složek a důrazem na dostupnost a prevenci podvýživy. Výživa zde nebyla chápána jen jako prevence, ale především jako nedílná součást léčby, zejména při infekčních onemocněních, jako byla tuberkulóza. Oproti dnešnímu důrazu na individualizovanou výživu byly tehdejší výživové zásady více zobecněné, přesto však existovaly specializované dietní režimy pro vybrané skupiny obyvatelstva, zejména nemocné. klíčová slova: výživa, dietní doporučení, meziválečné období, Československo, veřejné zdraví

2025-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/201173 2026-04-17T12:16:58Z 2025-01-01T00:00:00Z

Porovnání nutriční potřeby u pacientů s dysfagií a bez dysfagie po akutní cévní mozkové příhodě Stroke occurring very often. According to WHO (2024) was on third place in death. It is known that the quality of life deteriorates for stroke victims. They suffer from invalidity. The correct nutritional intervention can help patients with therapy and rehabilitation. The subject of my thesis is to explore the impact of nutrition on stroke victims. The objective was to find out if there was a difference between 36 stroke patients with dysphagia and 37 stroke victims without swallowing problems. The calculation or degree of self-sufficiency was assessed using Barthel's test after the patients were discharged from the hospital. The level of swallowing was assessed by GUSS test. This was a retrospective study. Data was acquired from stroke patient's anamnesis on the Neurological Intensive Care Unit in Faculty Hospital Motol. According to my findings, patients without dysphagia had a larger intake of protein and lower intake of total energy. They went down with weight. Key words: stroke, nutrition, dysphagia, malnutririon, invalidity, rehabilitation; Cévní mozková příhoda je onemocnění, které se vyskytuje velice často, podle WHO (2024) bylo na třetím místě způsobujícím úmrtí ve vyspělých zemích. Významně snižuje kvalitu života, neboť přeživší čelí dlouhodobému funkčnímu omezení. Správná nutriční intervence může pozitivně ovlivnit léčbu a rehabilitaci pacientů. Předmětem výzkumu této diplomové práce bylo zkoumání vlivu nutrice na tak vážný stav, kterým může být cévní mozková příhoda. Cílem práce bylo porovnat 36 pacientů trpících dysfagií po cévní mozkové příhodě s 37 pacienty, kteří poruchou polykání netrpí a jsou také po iktu. Zvlášť jsem ještě sledovala všední denní aktivity (ADL)- obléknutí se, provedení hygieny, dojití si na WC a celkovou soběstačnost podle Barthelové testu, jež byl zaznamenán po hospitalizaci pacienta a při jeho propuštění. Úroveň polykání byla stanovena podle screeningu GUSS. Jedná se o retrospektivní studii z roku 2023, aktuálně nebyl dostatečný počet nemocných. Čerpala jsem data z anamnéz pacientů po cévní mozkové příhodě hospitalizovaných na Jednotce intenzivní péče Neurologické kliniky ve Fakultní nemocnici v Motole. Podle výsledků, pacienti bez dysfagie přijímali méně bílkovin a více energie. U pacientů, kteří dysfagií trpěli, byl kladen větší důraz na příjem bílkovin, ale celkový energetický příjem byl nižší, což se...

2025-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/200483 2026-04-17T11:23:14Z 2025-01-01T00:00:00Z

Nutriční chování matek v prvním roce po porodu Nutrition during the first year after childbirth is essential for postpartum recovery as well as regaining strength, supporting mental health, and managing the challenges associated with motherhood. The aim of my research was to map the nutritional behavior of women in the first year postpartum and compare it with their dietary habits during pregnancy. Additionally, the study also briefly addresses the eating habits and mental well-being of women after childbirth. Data on postpartum nutrition were collected using a real-time online questionnaire, while pregnancy-related dietary habits were assessed retrospectively. The research results indicate a deterioration in eating habits after childbirth and an insufficient representation of all main food groups in the diet with the exception of fats and sugars. Future research should explore the impact of various intervention programs on improving maternal nutrition after childbirth. As a suitable preventive measure against poor nutritional behavior in the postpartum period, I recommend implementing a screening of dietary habits as part of standard postpartum care, followed by intervention by a nutrition therapist. Keywords: nutrition, eating habits, postpartum period, pregnancy, motherhood; Výživa v období prvního roku po porodu je nezbytná pro zotavení po porodu a znovuzískání síly, podporu psychického zdraví a zvládnutí náročných situací spojených s mateřstvím. Cílem výzkumu bylo zmapování nutričního chování žen v prvním roce po porodu a jeho porovnání s obdobím těhotenství. Práce se okrajově zabývá i stravovacími návyky a psychickou pohodou žen po porodu. Data o stravování žen po porodu byla získaná prostřednictvím online dotazníku v reálném čase, zatímco stravování během těhotenství bylo hodnoceno retrospektivně. Výsledky výzkumu poukazují na zhoršení stravovacích návyků žen po porodu a nedostatečné zastoupení všech hlavních potravinových skupin v jejich jídelníčku, kromě tuků a cukrů. V rámci budoucího výzkumu by bylo užitečné prozkoumat vliv různých intervenčních programů na zlepšení stravování matek po porodu. Jako vhodnou prevenci nevhodného nutričního chování v období po porodu bych doporučila zavedení screeningu stravovacích návyků v rámci standardní poporodní péče a následnou intervenci nutričním terapeutem. Klíčová slova: výživa, stravovací návyky, poporodní období, těhotenství, mateřství

2025-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/202210 2026-04-17T11:14:20Z 2025-01-01T00:00:00Z

Vliv mastných kyselin na diabetes mellitus 2. typu This bachelor thesis deals with the effect of fatty acids on type 2 diabetes mellitus. Fatty acids have an important role in the etiopathogenesis of type 2 diabetes, and the amount and composition of fats also play a role in the dietary management of type 2 diabetes. The theoretical part describes the etiopathogenesis of type 2 diabetes mellitus and the role of fatty acids in this process, the overall effect of nutrition on the development of diabetes, treatment and dietary recommendations for type 2 diabetics. The practical part focuses on the survey of dietary habits of type 2 diabetics. Its main objective was to determine the respondents' consumption of fats and different groups of fatty acids. The practical part was carried out in the form of a questionnaire survey. The research population consisted of 50 participants. The results indicate that the consumption of monounsaturated and polyunsaturated fatty acids is insufficient; specifically, a low intake of fish, cold-pressed vegetable oils, nuts, seeds and fermented dairy products was found. There was also a lack of fruit and vegetable consumption among respondents. To improve dietary habits, comprehensive nutrition education, explaining the importance of fatty acids in the diet, and education on the inclusion of foods containing beneficial...; Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mastných kyselin na diabetes mellitus 2. typu. Mastné kyseliny mají významnou úlohu v etiopatogenezi diabetu 2. typu, množství a složení tuků také hraje roli v dietních opatřeních u diabetiků 2. typu. V teoretické části je popsána etiopatogeneze diabetes mellitus 2. typu a role mastných kyselin v tomto procesu, celkový vliv výživy na vznik diabetu, léčba a výživová doporučení pro diabetiky 2. typu. Praktická část se zaměřuje na průzkum stravovacích návyků diabetiků 2. typu. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jaká je u respondentů konzumace tuků a jednotlivých skupin mastných kyselin. Praktická část byla realizována formou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 50 respondentů. Výsledky poukazují na nedostatečnou konzumaci mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin, konkrétně byl zjištěn nízký příjem ryb, za studena lisovaných rostlinných olejů, ořechů, semínek a zakysaných mléčných výrobků. Také byla zjištěna nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny. Ke zlepšení stravovacích návyků je nutné komplexně edukovat o výživě, vysvětlovat význam mastných kyselin ve výživě a edukovat o zařazování potravin obsahujících prospěšné tuky. Klíčová slova: mastné kyseliny, diabetes mellitus 2. typu, inzulinová rezistence, obezita, tuková tkáň

2025-01-01T00:00:00Z